Helena Beguivinová Knihy

Výbor statí známého západoevropského odborníka čtenáři umožňuje získat další teoretické poznatky o józe a pochopit ji hlouběji.

První část rozsáhlé práce předních odborníků věnovaná mystice v různých kulturách světa, od nejstarších dob až po současnost. V prvním svazku se čtenář seznámí s mystickými aspekty šamanismu (pojednání věnované této otázce napsal Mircea Eliade, autor obsáhlé monografie Šamanismus, česky Argo, 1997), mystikou řeckou (Leucon Agathias), římskou (Joel Schmidt) a židovskou (Serge Missatkine).

Rozsáhlá kniha, nabízející nespočet tipů, úkolů a her, které vám pomohou procvičit vaši paměť a dále ji rozvíjet. Čtenář zde najde srozumitelné informace o tom, jak jeho paměť funguje a jak s ní zacházet, aby sloužila co nejlépe a nejdéle.

Bohatý, mnohovrstevnatý román dosáhl ve Francii prodeje přes 400 tisíc kusů, obdržel nadšené kritiky i několik literárních cen - např. Prix Goncourt des Lycéens 2010. Píše se rok 1959 a dvanáctiletý Michel Marini prožívá první krizi v rodině. Rodiče se nemohou na ničem shodnout a bratr Franck přes jejich odpor narukuje do války v Alžírsku. Michelovým jediným útočištěm se stávají knihy a utajený šachový klub ve čtvrti Montparnasse, kde se scházejí uprchlíci z východního bloku a vyprávějí si jen stěží uvěřitelné osobní příběhy. Během několika let přichází Michel o přítelkyni i o iluze a předčasně dospívá, přesto se však stává právoplatným členem šachového klubu a jedním z nemnoha nenapravitelných optimistů.

Příběh dnes nejpočetnějšího severoamerického indiánského kmene z pera francouzského badatele začíná mýty o původu Navahů, svéráznými náboženskými představami obohacenými idejemi obyvatel sousedních puebel. Autor se však zaměřuje především na období let 1540–1990, od počátků prvních kontaktů se Španěly přes boje s Američany až po definitivní usazení v rezervaci a současný život, který se od života ostatních kmenů USA výrazně liší. Kniha obsahuje řadu fotografií a nákresů.... celý text

Kniha Éra prázdnoty vyšla ve francouzském nakladatelství Gallimard poprvé v roce 1983 a od té doby se dočkala mnoha reedic. Její autor je přijímán jako mimořádně výstižný a zároveň kritický komentátor druhé poloviny 20. století a celé postmoderní epochy. Jeho zkoumání „současného individualismu“ se dotýká takřka všech rysů a příznaků našeho veřejného i osobního života, respektive projevů západní civilizace. Ke svému tématu nezaujímá autor žádný předem vyhraněný morální postoj. Snaží se dobrat jeho příčin a následků, vyhledává paralely, jež umožňují pochopit současný individualismus a jeho proměny v celé jejich komplexnosti.

To ráno vládne v domě ježka Jeffersona, brilantního studenta geografie a příležitostného detektiva, neuvěřitelné ticho. Země zvířat je totiž celá pod sněhem. A pod sněhem, před garáží jeho věrného přítele prasete Gilberta, začíná i jejich další velký případ. Jaké strašné tajemství skrývá holinka trčící ze sněhu? Co uviděl kocour Emil za drátěným plotem v hlubokém lese? A jakou roli v příběhu sehraje neslyšící veverka? Dokážou v sobě zvířata najít dost odvahy a zarputilosti, aby porazila mocného soupeře, kterého se všichni bojí? Ve zvířecích detektivkách Jeana-Clauda Mourlevata, nositele ceny Astrid Lindgrenové, se proti bezohlednosti a hlouposti bojuje především silou přátelství a humorem: co jiného bychom také měli učit děti, když je vpravujeme do našeho lidského světa? Pro čtenáře od 9 let.

René Girard vychází z toho, že v okamžiku, kdy je společnost v krizi nebo je ohrožena, kdy se na ni sesunou pohromy – epidemie, zemětřesení, sucho, politická nestabilita atp. – vzniká chaotická situace, padají pravidla, kterými se soužití řídí, mizí veškeré rozlišování, jakékoli rozdíly. Beztvará masa se neptá po příčinách, ale hledá viníka, aby se mohla znovu identifikovat – tím viníkem je někdo cizí, kdo se od ní odlišuje, kdo je poznamenaný jako Oidipús (kulhá, má jedno oko nebo hrb atp.). Tím, že se masa vrhá na toho odlišného, kolektivní vraždou na něm vybíjí své pudy, znovu se stmeluje, vrací se k původnímu pravidelnému chodu. Viník – obětní beránek – se tak stává jejím zachráncem, kolektivní vražda se nyní mění na mučednickou smrt. Oběť se stává spasitelem a tak je v zástupných rituálech uctívána. Autor při dešifrování různorodých mýtů ale i biblických témat odhaluje právě tento mechanismus opakovaného perzekučního násilí a nanejvýš aktuálně přispívá k pochopení naší vlastní situace ve světě posedlém neustálou modernizací a inovací – bludném kruhu bez identity a diferenciace.

Volné pokračování kultovního thrilleru Purpurové řeky. Komisař Pierre Niémans se téměř po dvaceti letech vrací. A spolu s ním je tu jeho kolegyně Ivana Bogdanovićová. V německém pohoří Schwarzwald najdou dva francouzští hosté tělo 34letého hraběte Jürgena von Geyersberga, potencionálního dědice z velmi zámožné německé rodiny. Hlavu oddělenou od těla, vykastrovaný, s vyjmutými vnitřnostmi. Na místo činu je povolána specializovaná dvojice vyšetřovatelů: Pierre Niémans a Ivana Bogdanovićová. Případ je zavede až na stopu Černých lovců, zločineckého praporu, který v roce 1941 založili nacisté. Když kriminalisté odhalí jedno strašlivé tajemství, sami se ocitají ve smrtelném nebezpečí...

Zajímavý pohled francouzské literární historičky na dílo a životní osudy proslulého pražského literáta, která vnáší na scénu prvky psychoanalýzy a vytváří celistvý obraz dobového literárního prostředí.

Co je to vlastnictví aneb Hledání principů práva a vlády (1840) je poměrně raný, ale snad nejznámější text Pierra-Josepha Proudhona. Začíná často citovanou větou „Vlastnictví je krádež.“ Nutno upřesnit, že nebrojí proti jakémukoli soukromému vlastnictví, ale spíše proti vlastnění nemovitostí, pozemků, a výrobního kapitálu, které vynášejí kapitálový zisk, považovaný za neoprávněný. Dopis panu Blanquimu o vlastnictví (1841) je věnován Adolphu Blanquimu, což byl bratr známějšího francouzského revolucionáře Augusta Blanquiho. Adolphe Blanqui, profesor ekonomie, se totiž postavil za Proudhona, když mu hrozilo stíhání za pojednání Co je to vlastnictví. Ve skutečnosti jde o jakési jeho pokračování, v němž rozvíjí a upřesňuje své názory.

Edvard Beneš, druhý český prezident, je v počátku 21. století vnímán rozporuplně. Na jedné straně je považován za pokračovatele T. G. Masaryka a zastánce československého státu jako středu Evropy, na druhé straně však převažuje negativní hodnocení jeho kontroverzních kroků, zejména v souvislosti s Mnichovem 1938 a jeho postojem během druhé světové války, kdy otevřel cestu k nerovné spolupráci se SSSR. Tato spolupráce vedla k omezení demokracie a jeho přístup k únorové krizi 1948 je rovněž kritizován. Beneš je v českém povědomí vnímán jako evropský politik, který otevíral nové politické obzory, ale zároveň se objevují názory, že v klíčových okamžicích zklamal a jeho činy přispěly k erozi demokracie v letech 1938–1948. Antoine Mares, přední francouzský bohemista, zkoumá tyto otázky v kontextu evropské a domácí politiky. Jeho biografický přístup odhaluje Beneše nejen jako praktického politika, ale i jako teoretika. Maresova kniha se vyznačuje odstupem a nadhledem, což mu umožňuje nabídnout originální pohled na Benešovu osobnost a jeho historický význam, založený na dobových pramenech.

Kniha podrobně představuje 200 léčivých bylin a ukazuje jak je účinně využívat. Zároveň obsahuje přehledný seznam nejrůznějších onemocnění a možnosti jejich léčby bylinnými přípravky. Bohatě ilustrovaná kniha podává přehled o těchto a dalších zhruba dvou stech rostlinách a ukazuje, jak je bezpečně a účinně užívat pro zlepšení vašeho zdraví. Ve druhé části najdete encyklopedii běžných onemocnění a návod, jak je léčit pomocí léčivých bylin. Ve zvláštních kapitolách se navíc dočtete, jak se bylinami léčilo a léčí v Evropě i jinde ve světě i jak byliny sbírat a připravovat.

Francouzský historik M. Bloch ve své rozsáhlé, byť nedokončené eseji uvažuje nad významem historie a historiografie a nad tím, co je podstatou historikova řemesla. Klade si řadu otázek, např. jakou roli hrají v dějinách prameny anebo čas, co má být předmětem historického pozorování a kritické metody historikovy práce, jaký význam má při studiu pramenů rozlišování mezi pravdou, lží a omylem, má-li historik zkoumané téma soudit či pochopit, jak má rozumět jazyku svých pramenů atd. Nové vydání připravil a poznámkami opatřil historikův syn Étienne Bloch, předmluvu napsal Jacques Le Goff.

Sbírka povídek s jemným humorem přibližuje prostředí židovské čtvrti Marais, kolem stanice metra Saint-Paul, v Paříži převážně 50. a 60. let. Jeho svérázné postavy patří k zanikající kultuře jidiš, která dosud zabarvuje jejich jazyk. Jsou však i obecně lidské, takže mnohý z nás by se mohl v některé z nich poznat.

Kniha renomovaného francouzského sociologa a politologa, jedné z největších postav sociálních věd 20. století, sice poprvé vyšla již roku 1955, je však stále aktuální a vyargumentovanou kritikou tehdy přímo posvátných pojmů, jako jsou „levice“, „revoluce“ a „proletariát“, a ideologického smýšlení vůbec. Opium intelektuálů představuje jeden z vrcholů Aronova kritického zkoumání podstaty komunistických systémů a způsobů myšlení s fenoménem komunismu spojených, za což musel ve své době zaplatit i dlouhodobou izolací od jinak smýšlející většiny francouzských intelektuálů a pověstí reakcionáře.

Přehled a klasifikace nejdůležitějších názorů, myšlenek a teorií týkajících umění, jeho filozofie, historie a kritiky. Autor shromažďuje kritéria, která popisovali myslitelé od Platóna až po současnost, aby pomocí nich vymezili umění od toho, co skutečným uměním není. Sleduje i to, jak tito myslitelé vysvětlovali vývoj umění a vztahy člověka k němu. V teorii umění rozlišuje pět základních oborů myšlení, které ovlivňovaly myslitele určitých období a směrů (fenomenologie umění, psychologie umění, sociologie umění, formalismus a strukturální analýza). Každá z kapitol knihy podává přehled některého z hlavních období a uvádí jeho představitele - antické teorie umění, renesance, klasicismus a baroko, neoklasicismus, romantismus, německá filozofie umění, historikové umění aj.

Sociologicko-historická studie vývoje rodiny, zaměřena na období druhé polovny 20. století.

Román, v němž Stendhal červenou barvou symbolizuje revoluci a černou barvou tmářství a despotismus. Syn vekovského dřevaře Julien Sorel chce dosáhnout v životě vynikajícího postavení. Potlačuje v sobě sympatie k Napoleonovi, protože jako jeho obdivovatel by ve stávajících politických poměrech by s nimi nemohl získat kariéru. Ačkoliv opovrhuje náboženstvím, dává se bez přesvědčení na kněžskou dráhu, neboť ta je nezbytným předpokladem ke kariéře, po níž touží. Sorel je pokrytec, který předstírá nebo utajuje city a názory podle toho, jak to vyžaduje jeho vlastní zájem. Svou ctižádost vnáší i do milostného poměru, který mu má pomáhat v kariéře. Postupně miluje dvě ženy, nejprve paní de Rénal, starostovu ženu, později, když pronikne do vysoké pařížské společnosti, Mathildu de la Mole. Sorel je však stále nespokojený, poznává, že ve střízlivé měšťanské době je každý úspěch problematický. Když postřelí paní de Renal a dostane se před soud, odmítá přijmout milost od společnosti, kterou nenávidí, a raději umírá na popravišti jakožto vzbouřený plebejec.

Kniha francouzského antropologa, religionisty a etnologa Arnolda van Gennepa z roku 1909 se stala klasickým dílem o přechodových rituálech. Formuluje v ní svou klasifi kaci těchto rituálů a věnuje se oblastem, jako je těhotenství a porod, narození a dětství, iniciační rituál, zásnuby a svatba, pohřební rituály.

Život bez dechu na hranicích lidských možností- Život člověka se odehrává mezi jeho prvním nádechem a posledním výdechem. Ponory Guillauma Néryho jsou časové intervaly mezi jeho posledním výdechem a prvním nádechem. Kniha slavného potápěče nám umožňuje ponořit se do jeho tréninku, výkonů, technických obtíží, které musí překonávat. Potápění je pro něj víc než sport, je to životní filozofie, způsob, jak se přiblížit sám sobě i jak zkoumat oceán, který je dosud tak málo poznaným šestým světadílem. Tato neobvyklá pouť nás dovede na hranice lidských možností. Mistr Francie ve volném potápění Guillaume Néry čtyřikrát překonal světový rekord ve volném potápění s konstantní zátěží (sestup i výstup pouze vlastními silami, s ploutvemi nebo bez nich). V roce 2011 se stal mistrem světa díky ponoru do hloubky 117 metrů. Osmého září 2015 dosáhl nového francouzského rekordu sestupem do 126 metrů pod hladinu.

Anne, přítelkyně komisaře Verhoevena, je v nákupním centru na Champs-Élysées svědkyní loupeže. Jen zázrakem přežije lupičovo řádění pouze s těžkým zraněním. Pachatel je surový recidivista, který chce Anne najít a zlikvidovat. Začíná souboj obou mužů, v němž jde o Annin život. Komisaře záležitost zasáhne velmi osobně a sám začíná být neúprosný natolik, že obětuje nejednu ze svých zásad. Podobně jako v románu Alex i zde se role lovce a kořisti povážlivě proplétají a představa, jakou si čtenář (i komisař) zpočátku udělá, se brzy naprosto změní.

Zdánlivě obyčejný den a zdánlivě obyčejné osudy lidí, které spolu souvisí víc, než by se mohlo zdát. Školka U pěnkavek vyjíždí na výlet, během stavění lesních domečků se ale ztratí malá Emma. Několik učitelů, včetně nepříliš oblíbené diabetičky Myléne, se ji vydá hledat. Po hrůzostrašné hodině strachu se holčička najde, ale co její učitelka? Myléne zůstala v lese, glykemický index nebezpečně klesá a pětiletá Emma opakuje jediné: „Já nevím“. Je to ale pravda? Ve skutečnosti toho ví víc, než by měla, což si uvědomuje především její matka, která má poměr s otcem zmizelé Myléne. A situace se začíná komplikovat…

Mistrný esej jednoho ze zakladatelů francouzské historické školy Annales věnovaný genezi kapitalistického způsobu myšlení a podnikání v evropských dějinách 15.–18. století. Společně se široce pojatou historií vlády španělského krále Filipa II. představuje tento esej nejuznávanější práci Fernanda Braudela – historika „dlouhých a neměnných dějin“.

V životě jsou ti dobří a ti zlí. A pak ti ostatní. Baptiste Dupré je atypický člověk. Obvyklé morální zásady mu nic moc neříkají, je svobodný a bez skrupulí, je to hráč. Nic ho nevystihuje lépe než hra, adrenalin, pokerové riskování, které roztříští křehkou rovnováhu rozehrané partie. Nebojí se hazardovat, nebojí se soupeřů, věří si a snadno zdolá všechny překážky, které se mu postaví do cesty. Takhle si vybudoval kariéru, tak získal srdce své ženy. Ale uběhlo několik let a Baptiste se začíná příšerně nudit. Dny se střídají, jsou fádní a jeden jako druhý. Až do toho večera, kdy Baptiste konečně narazí na protivníka hodného jeho velikosti. Co kdyby se vrhl do hry, v níž jde o všechno? Stoprocentní riziko je první prózou autora knih Klub nenapravitelných optimistů a Vysněný život Ernesta G. Neúprosný „roman noir“, zčásti inspirovaný skutečnou událostí, autor s odstupem dvaceti let přepracoval, zasadil do nových souvislostí a vydal znovu.

Je Tom Larch skutečně nesmrtelný? Žádný člověk by nemohl přežít nehody, z nichž Tom vyvázl. Zná snad nějaké tajemství, které ho před ranami osudu chrání? Nebo nad ním bdí anděl strážný? Dostane se pokaždé ze všeho náhodou, nebo díky pudu sebezáchovy? V osmi letech musel opustit Nové Dillí a vydat se do Londýna; Tom je odjakživa rozkročen mezi dvěma kulturami – kulturou indické matky a kulturou otce, anglického inženýra. Když mu je osmnáct roků, nastoupí ke Královskému námořnictvu a proti jeho vůli se z něj stane hrdina. Po návratu do civilu ho jeden z nejbohatších mužů světa požádá, aby se vydal do Indie pátrat po jeho ztraceném synovi – jedině Tom jej totiž dokáže najít.

Láska, falešná zdání a boj se zločinem: čtvrtý díl dobrodružství ve starověkém Egyptě. Poutavé dobrodružství prince Setny a jeho snoubenky Sechet spěje k rozuzlení. Podaří se jim uniknout nástrahám černého čaroděje, Sechetina otce, pro něhož představují zásadní ohrožení a který se ze všech sil snaží zabránit jejich opětovnému shledání? Napětí vrcholí!

Mimořádně oceňovaný detektivní román s ústřední postavou mladé komisařky Anne Capestanové vypráví s humorem, napětím a feministickým nádechem příběh o nežádoucích policistech. Šéf pařížské justiční policie, takzvané Šestatřicítky, dostane skvělý nápad sestavit tým lúzrů, alkoholiků, homosexuálů, pisálků, zkrátka všech těch, kteří nemohou dostat vyhazov, i když jsou k ničemu. Do čela týmu těchto odepsaných kriminalistů přichází ambiciózní Anne Capestanová, která je takto potrestána za neoprávněné užití zbraně. Měla by sklopit uši, být zticha a plnit rozkazy, ale to ona neumí…

Láska, falešná zdání a boj se zločinem: první díl dobrodružství ve starověkém Egyptě. Slavný Christian Jacq – egyptolog, který proslul svými romány o starém Egyptě – uvádí jako nového hrdinu učeného prince Setnu, mladšího syna Ramesse II. V době faraonova vítězství v Núbii zmizel vzácný poklad: zapečetěná Usirova nádoba, která obsahuje tajemství života a smrti. Setna znalý kouzel hodlá překazit plány tomu, kdo nádobu odcizil. Seznámí se s nádhernou dívkou Sechet a vášnivě se do sebe zamilují. Společně budou muset vyřešit podivná tajemství a odhalit spiknutí. Dokáže jejich láska překonat všechna protivenství?

Láska, falešná zdání a boj se zločinem: druhý díl dobrodružství ve starověkém Egyptě. Napínavý příběh slavného Christiana Jacqa který proslul svými romány o starém Egyptě, pokračuje a jeho hrdinou je nadále učený princ Setna, mladší syn Ramesse II. Potřebuje vstoupit do prokletého hrobu a zjistit pravdu o Usirově zapečetěné nádobě. Sechet hledá, kam by se uchýlila, a snaží se využít schopností, jež získala zasvěcením do mysterií lví bohyně. Setkají se opět Setna a Sechet, kteří si slíbili věčnou a nezničitelnou lásku? Černý čaroděj Keku postupuje po cestě Zla. Jaká překážka ho dokáže zastavit, ne-li Thovtova kniha?

Láska, falešná zdání a boj se zločinem: třetí díl dobrodružství ve starověkém Egyptě. O princi Setnovi si sice všichni kromě jeho snoubenky Sechet myslí, že zemřel, avšak princ ve skutečnosti směřuje k posvátnému městu kočičí bohyně a doufá, že tam nalezne posvátnou Usirovu nádobu. Sechetin otec, černý mág, chystá rozsáhlý útok na faraona. Setna a Sechet jsou rozdělení a zmatení. Jak by mohli zastavit čarodějův neúprosný postup? Napínavý příběh slavného Christiana Jacqa pokračuje!

Další léto bez Facebooku. Další měsíce nudy. Mladá Afroameričanka, policistka Agatha Crispesová, žije kdesi v Americe, ve vesnici, ve které je rasismus na rozdíl od internetového pokrytí všudypřítomný. Má skromné přání, vyšetřovat víc než jen úmrtí místní veverky. Zbývá jí jediné: podat si inzerát. ZOUFALÁ POLICISTKA HLEDÁ (PĚKNOU) VRAŽDU Hlaste se v čtenářském klubu na komisařství, poslední dveře v chodbě vedle kopírky. Vražda v tomhle kraji je totiž jako Halleyova kometa. Člověk ji uvidí jen jednou za život, a to jen s pořádnou dávkou štěstí. Toho má ale Agatha víc než dost, a tak se vydává po stopách „koblihového vraha“…

Král Roman (Roman Roi), také román král či královský román o králi Romanovi, vyšel v roce 1983. Barvitá historie fiktivního království Karonska do roku 1948 na pozadí skutečných událostí je nejen historickým dokumentem, ale i dramatem o lásce, dobrodružství a konspiraci. Fikci a fakta autor mistrně proplétá a čtenář má dojem prožitku reality.

Nagori je japonský výraz, doslova „stopy vln“, vyjadřující nostalgii z loučení, zejména zármutek, že určitá roční doba končí. Krátký text o pomíjivosti, zmiňující japonské poetické i kulinární umění, je zamyšlením nad naším vztahem k času, fascinující je v tomto ohledu srovnání japonského a evropského vnímání včetně jistého přesahu do politiky. Ve skutečnosti však původně šlo také o pozvánku pro stipendisty, kteří s autorkou sdíleli roční pobyt v římské Villa Medici, na večeři o jednom stu ingrediencí, kterou pro ně autorka v souvislosti s úvahami o ročních obdobích připravila.