Tento literární historik a slavista se specializuje na starší chorvatskou literaturu a středověké slovanské písemnictví. Jeho práce se zaměřuje na kritické edice a analýzy klíčových historických a literárních památek, čímž osvětluje jejich význam v kontextu chorvatské a slovanské kultury. Jeho hluboký zájem o rané písemné dědictví zahrnuje i zkoumání raných abecedářů a náboženských textů. Prostřednictvím svých publikací a redakční činnosti obohacuje naše chápání literárních počátků v regionu.
Průvodce pojednává o 120 sídlech západního Chorvatska. Kromě údajů o kulturních dějinách a přírodních památkách podává informace o nabídce vín a kulinářských specialitách a poskytuje nejdůležitější turistické informace.
Drugi svezak Hrvatske pisane kulture: izbor djela pisanih latinicom, glagoljicom i ćirilicom, obuhvaća period XVIII. i XIX. stoljeća, tj. od razdoblja prosvjetiteljstva do moderne. Knjiga obuhvaća i najvažnije razdoblje novije hrvatske povijesti - narodni preporod. Predstavljen je s najvažnijim tekstovima koji svjedoče o važnosti, opsegu i snazi nacionalne integracijske ideologije. Knjiga završava razdobljem moderne i naznakom novog duha i senzibiliteta na prijelazu iz 19. u 20. stoljeće. Može se reći da je pravi užitak pratiti kako se autori u svojim opisima suvereno kreću ne samo kroz različite epohe, nego i kroz različite generičke strukture, od tekstova pragmatičnog karaktera, preko književnih oblika (pjesničkih, proznih, dramskih), zatim tekstova jezikoslovne provenijencije (gramatike, pravopisi, rječnici), teoloških tekstova, leksikografskih djela (leksikoni, enciklopedije), itd. Pisana metodološki dosljedno, s mnogo akribije i s analitičkim žarom, knjiga Josipa Bratulića i Stjepana Damjanovića predstavlja iznimno vrijedan doprinos hrvatskoj kulturnoj povijesti. Iz recenzuje, prof. dr. sc. Krešimir Nemec.
Knjiga talijanskog prirodoznanca i putopisca Alberta Fortisa Put po Dalmaciji objavljena u Veneciji 1774. godine, veoma je važan znanstveni i literarni dokument o Dalmaciji u osamnaestom stoljeću. Doživjela je velik europski uspjeh, izazvala polemike i dugo služila zapadnoeuropskim piscima kao vrelo za upoznavanje morlačke egzotike. Znamenita je i time što je u njoj zabilježena pjesma Hasanaginica, koju je europski predromantičarski senzibilitet prihvatio kao antologijsku pučku tvorevinu, paradigmatičnu baladu. Put po Dalmaciji je nezaobilazno djelo u kulturnoj, osobito književnoj, povijesti jadranskog dijela Hrvatske.