Úvodní vysvětlující text se zabývá zdroji islámského práva, ozřejmuje význam sunny (souboru norem přijímaných na základě Muhammadova jednání a výroků), zabývá se sbírkami tradic (svědectví) a postavením Zahrady spravedlivých mezi nimi. Vysvětlení základních reálií čtenáři usnadní porozumění vlastnímu textu sbírky. Jednotlivé tematicky ohraničené kapitoly Zahrady spravedlivých objasňují islámský pohled na život, vesmír, mravnost a vztah člověka k Bohu; obsahuje mj. kapitoly o upřímnosti víry, odívání, o přednostech či knihu o zakázaných věcech.
Tato kniha by měla sloužit jako širší úvod do problematiky studia sunny a zároveň svou koncepcí překlenout rozdíl mezi orientalistickou literaturou o islámu a knihami muslimských autorů určenými nemuslimům. Mnozí západní badatelé, zvláště pokud čerpají ze druhé ruky, totiž při pohledu zvenčí nechápou nebo nedoceňují důležitost kořenů islámské právní tradice. Muslimové, kteří je vstřebávají od samého narození ze společnosti, v níž žijí, je naopak považují za něco tak známého a pro každého člověka samozřejmého, že obvykle ani dostatečně nevysvětlují základní pojmy, se kterými pracují. Zvolený způsob se proto snaží ukázat, jak se definují sami muslimové, ovšem formou pochopitelnou pro evropskou mentalitu.
První část se věnuje koncepci proroctví v islámu a době a osobnosti Muhammada, jako tvůrce islámského státu, přičemž se soustřeďuje na momenty, které se v tomto poměrně jinak hojně traktovaném tématu spíše pomíjejí.
Druhá část pojednává o přetváření záznamů o Muhammadově biografii v zákonnou normu.
Třetí část se snaží dát alespoň hrubou představu, jak vypadají původní texty, ze kterých se čerpá. (
Uplynulo několik let....Námořní kadet Kurt Schubert a jeho přítel hrabě von Mylung přijíždějí na návštěvu ke strýci Thomasovi Schubertovi a tetě Barbaře.Odtud cestují na zámek Helbigsdorf za pěstounským otcem generálem Helbigem a jeho rodinou kde sen stáváme svědky nejrůznějších barvitých příhod.Příběh ovšem kromě takřka detektívní atmosféry nepostrádá ani odlehčený dobový humor a vykresluje nám svět dávno minulých pořádků a dobových zvyklostí.Podobné jako v řadě příběhů je i tentokrát zlo potrestáno a dobro zvítězí.Laskavý král Max nejenže odměnuje své věrné poddané-ale zároven je taky vyznamenává a do značné míry mění jejich životní osudy.
Kmoníček, Mendel, Pelikán a Tureček v rozhovorech o islámu a muslimském světe.
Co je hidžáb, když to není ženský šátek? Smějí se v islámských zemích stavět kostely? Proč pro muslimského učence může být nebezpečná srážka s islámským fundamentalistou? Z jakého důvodu si hluboce věřící muslimka na sebe nevezme burkini? Jsou muslimové, kteří jedí vepřové? V čem je muslimská komunita v Česku jiná než jinde v Evropě?
To jsou jen některé otázky, na které odpovídá tato kniha, která se čtenáři formou čtyř rozhovorů s uznávanými českými odborníky pokouší přiblížit muslimský svět, který stále pro řadu z nás zůstává nesrozumitelný. Diplomat Hynek Kmoníček, arabisté Miloš Mendel a Petr Pelikán a novinář Břetislav Tureček nabízejí své osobité pohledy na politiku, náboženství, dějiny, kulturu i mentalitu muslimské civilizace, rozbíjejí řadu mýtů a dokazují, jak pestrý i paradoxní svět islámu opravdu je.
