Předkládaná monografie se zabývá problematikou úředního procesu poskytování šlechtických titulů na území českých zemí (Čech, Moravy a Slezska) v období let 1705-1780, jež je spojeno s vládou tří habsburských panovníků 18. století - Josefa I., Karla VI. a Marie Terezie.
Hlavním tématem pátého svazku ediční řady Nobilitas in historia moderna je otázka problematiky vztahu šlechty obývající hornoslezský prostor k regionálním či nadregionálním centrům (politickým, společenským, hospodářským či kulturním), jak se odrážel především v možnostech utváření osobních kariér konkrétních šlechticů, resp. jak dále ovlivňoval osudy celého rodu. Autoři jednotlivých textů řeší otázku, jaké možnosti uplatnění v Horním Slezsku mohli nalézt nejen domácí šlechtici, ale také příchozí z jiných částí zemí Koruny české, habsburské monarchie nebo zahraničí, a jak byly možnosti kariérního růstu ovlivněny významnými politicko-geografickými změnami, kterými Horní Slezsko prošlo v období novověku.
Předkládaná publikace představuje bohatství erbovních listin v Národním archivu v Praze. Do publikace byly zařazeny všechny listiny, pokud obsahují popis udělovaného, potvrzovaného či polepšeného znaku a jeho erbovní miniaturu, nebo alespoň jednu z těchto dvou součástí erbovních privilegií.
Třetí svazek ediční řady Nobilitas in historia moderna přináší komentovanou edici česky psané Knihy pamětí Kryštofa Bernarda Skrbenského z Hříště (1615-1686), člena hošťálkovské větve významného moravského a hornoslezského šlechtického rodu a majitele panství Hošťálkovy na Opavsku. Rukopis představuje historický pramen mimořádné dokumentární hodnoty, umožňující poměrně hluboký vhled do světa hornoslezského lokálního šlechtice, zaznamenávajícího intenzivně prožívaný osobní a rodinný život, ale i vnímání kontextu širších, nadregionálních událostí konce třicetileté války (jejichž průběh byl na moravsko-hornoslezském pomezí dosti dramatický), uzavření vestfálského míru a následného období snah o rekatolizaci zdejšího stále ještě silně protestantského regionu zemí Koruny české. Skrbenský navíc cítil potřebu zachovat pro své potomky informace ryze genealogického, hospodářsko-statistického či historického rázu či doklady o pozici vlastního rodu ve stavovské obci. Publikace obsahuje vedle vlastní edice rukopisu pamětí K. B. Skrbenského z Hříště editorský úvod, vstupní studie a nezbytný vědecký aparát (chronologický seřazený seznam jednotlivých záznamů, osobní a zeměpisný rejstřík, genealogickou tabulku, slovníček dobových pojmů, přehled Skrbenským užívaných dobových měr a vah, seznamy využitých archivních pramenů a citované odborné literatury a elektronických zdrojů, seznam zkratek a německé resumé).
