Knihobot

Jan Čížek

    Pod vodou
    Památník čs. opevnění 1935-1938: pěchotní srub N-S-82, Březinka
    Raně novověká mosaická fyzika: První představitelé a jejich komeniánští pokračovatelé
    Naučná stezka 1866. Průvodce
    150 let pivovaru Primátor
    Nevrátili se – mrtvi jsou
    • Pomníky, pamětní desky a kenotafy umístěné v našich obcích vyjadřují pietní vzpomínku na ty, kteří se do svých rodných domovů nevrátili a položili své životy ve Velké válce 1914–1918. Každé jméno na pomníku, pamětní desce a v kronikářském záznamu nese lidský příběh, připomíná bolest nad ztrátou života, je vzpomínkou na zemřelého, který měl své místo v rodině, obci, společnosti, ale nebylo mu dáno naplnit svůj životní osud. Padl, zemřel – zachovejme v paměti jeho jméno. Cílem autorů této knihy bylo nalézt, zdokumentovat a popsat podobu, stav i historii vzniku všech pomníků a pamětních desek připomínajících první světovou válku na území současného okresu Náchod. Příprava knihy začala hledáním a shromažďování materiálů spolu se získáváním fotodokumentace jednotlivých pomníků, průzkumem obecních, školních, farních, spolkových i soukromých pamětních knih a kronik, dohledáváním archivních dokumentů. Stranou zájmu nezůstal ani život obyvatel v době vypuknutí války, ve válečných letech, a narůstající tragika celého válečného období. Vojenské stránce se věnují kapitoly popisující působení Východočechů v rakousko-uherské armádě, zejména v pěším pluku č. 18, a v československých legiích. Pro úplnost jsou připomenuti také tvůrci pomníků, podán rozbor pomníků z hlediska typologického a uměleckého.

      Nevrátili se – mrtvi jsou
    • Představa vzniku moderní vědy coby jasně daného, přehledného, v podstatě lineárního procesu iniciovaného Koperníkem a završeného Newtonem je dnes spíše zkratkou, s níž se setkáváme přinejlepším v učebnicích či popularizačních textech. Přesně zmapovat podhoubí, z nějž novověká věda vyrašila, však stále zůstává badatelskouvýzvou. Ačkoliv známe hlavní směry vývoje – ty, jež převážily a staly se úspěšnými –, v jejich stínu dosud leží některé ve své době vlivné a hojně diskutované koncepce, jež byly nakonec sice opuštěny a upadly v zapomnění, ale jež tím, že tvořily kritickou alternativu, dopomohly zformovat obraz vědy do té podoby, v jaké ji chápeme dnes. Jednou z nich je právě mosaická fyzika. Studium tohoto jedinečného raně novověkého fenoménu navíc pomáhá ukázat, že složitý proces, jakým zrod moderní vědy byl, nelze ani zdaleka vystihnout zjednodušujícími schématy, například příběhem boje světského „pokroku“ s náboženským „tmářstvím“ raženým pozitivistickou historiografií.

      Raně novověká mosaická fyzika: První představitelé a jejich komeniánští pokračovatelé
    • Protože česká komeniologie a intelektuální historie dosud postrádají komplexnější monografické pojednání o vztahu Komenský – Bacon, je cílem této knihy přiblížit koncepci reformy (respektive obnovy) vědění obsaženou v dílech obou jmenovaných osobností – českého teologa, filozofa a pedagogického reformátora Jana Amose Komenského (1592–1670) a anglického filozofa a státníka Francise Bacona (1561–1626). Zatímco v první části knihy jsou cesty obou myslitelů k vrcholné podobě jejich vizí sledovány odděleně, druhá část se soustředí na zodpovězení především těch otázek, které oba autory spojují: V čem spočívá jádro projektu reformy vědění u Komenského a v čem u Bacona? Jaká je struktura a koncepce jejich projektů? Jedná se o projekt obnovy, nebo o vizi pokroku vědění? Jak si Komenský a Bacon představovali realizaci svých záměrů? Jakou metodu k tomu zvolili? Do jaké míry byl Komenský Baconem ovlivněn? Co je pojítkem obou projektů? Na základě odpovědí na tyto otázky se autor v závěru knihy pokouší rozřešit dlouhodobý interpretační spor o povaze Komenského vztahu k Baconovi: Byl Komenský významným pokračovatelem a propagátorem Baconova díla? Nebo byl naopak myslitelem, který Baconův odkaz zjednodušil a zvulgarizoval? Anebo byl Komenský vskutku svébytnou filozofickou osobností, jež byla inspirována spíše jen duchem Baconova díla?

      Komenský a Bacon: Dvě raně novověké cesty k obnově vědění