Šárka Belšíková Pořadí knih

Výstavu Přístavy neklidu. Art brut v Polsku doprovází také vůbec první velký vstup tématu na českou půdu, česko-anglická publikace Přístavy neklidu. Art brut v Polsku s bohatým obrazovým doprovodem i odbornými studiemi. Autorky výstavy – Šárka Belšíková a Anežka Šimková – mapují historii tohoto umění v polském prostředí. Polská teoretička Grażyna Borowik přispívá k poznání aktivit center spojených s psychiatrickou péčí, Małgorzata Szaefer otevírá problematiku současného postavení tohoto fenoménu v Polsku. Barbora Kundračíková píše o autentičnosti umění ve vztahu k art brut. Radosław Łabarzewski mapuje polský dokumentární film o tvůrcích surového umění. Kniha o 232 stranách se dvěma sty obrázky, kterou graficky zpracoval Petr Šmalec, zahrnuje obsáhlý katalog medailonů samotných tvůrců – doplňují je ukázky jejich prací. Bonusem je kalendárium upozorňující na významné události art brut v Polsku a ve světě.

Publikace Posvátné umění v nesvaté době / České sakrální umění 1948–1989 navazuje na stejnojmennou výstavu Muzea umění Olomouc (27.10. 2022 – 9.4. 2023). Cílem celého projektu je přispět k poznání jedné z opomíjených kapitol české historie a co nejkomplexněji dokumentovat roli výtvarného umění v bohoslužebném prostoru křesťanských církví působících v českých zemích v letech 1948–1989, v době totalitního režimu, který z pozic cílené ateizace společnosti podvazoval všechny církevní aktivity. Přesto v tomto období vznikala i kvalitní výtvarná díla v architektuře, v úpravách sakrálních interiérů a tvorbě liturgických předmětů. Kniha vychází z živého odborného výzkumu v terénu zaměřeného na umělecké hodnoty realizovaných prací. Na odborné texty Ivo Bindera, Michala Sklenáře a Tomáše Mazáče navazuje rozsáhlý Katalog realizací, doplněný kvalitní fotodokumentací. Autoři a zadavatelé jsou představeni v autorských medailonech i umělci, architekti a církevní zadavatelé. Za výtvarnými realizacemi stojí i jejich životní příběhy z nelehké doby.

Životopisné dílo a přehled obrazů Miloslava Troupa v Alšově jihočeské galerii.

Opat Bohumír Bylanský přivedl cisterciácký klášter Zlatá Koruna k významnému kulturnímu a hospodářskému rozkvětu v letech před jeho zrušením (1755–1785). Řeholní společenství zde vytvořilo centrum, které navazovalo na středověké a barokní tradice, a zároveň se zapojilo do osvícenského státu. Mezi jeho nejzajímavější aktivity patřilo zřízení inovativní školy pro místní děti, jejíž prostory byly vyzdobeny didaktickými olejomalbami. Tři desítky těchto pláten, které se dochovaly dodnes, nabízejí unikátní pohled do duchovního a každodenního života českého venkova v druhé polovině 18. století. Zaznamenávají detaily domácností, dobové nástroje a řemeslné postupy jako textilní výrobu, lázeňství a stavebnictví. Kniha tyto obrazy zachycuje fotograficky a zkoumá jejich předlohy, stejně jako každodenní fungování klášterní školy a myšlenkový svět opata, jehož názory na společnost jsou shrnuty v obsáhlé stati. Ukazuje, jak byla individuální iniciativa „zdola“ rozmetána státními reformami. Publikace obsahuje 244 barevných a 8 černobílých fotografií.