Jiří Fröhlich Pořadí knih

Středověké jižní Čechy mnoha čtenářům splývají především s Vítkovci a Rožmberky, nesprávně považovanými za „odvěké nepřátele“ královských Přemyslovců. Pro plnější poznání středověkých základů jihočeského kulturního prostoru je však nutné věnovat pozornost i zdejším zakladatelským aktivitám českých králů, zejména pak Přemysla Otakara II. Tato kniha přesvědčivě ukazuje, že až do poloviny sedmdesátých let 13. století vytvářeli čeští panovníci s místní mocnou šlechtou symbiózu. Bohatě fotograficky vybavená kniha zkoumá přemyslovské hrady, města a kláštery na základě pestrých pramenných zdrojů, od písemných (zejména listin) a ikonografických (veduty, mapy, plány, staré fotografie) až po hmotné, ať již dodnes viditelné v celcích či částech architektur, anebo nacházených pomocí archeologických metod. Nejvýznamnější objekty jsou v knize přiblíženy pomocí 3D rekonstrukce. Hlavní důraz byl přitom položen na hrady Zvíkov, Písek a Hradiště u Tábora, města Písek a České Budějovice a klášter Zlatá Koruna. Připomenuta však jsou i dnes téměř zapomenutá místa (např. dnes již neexistující hrad Myšenec). Doložena je i souvislost jihočeské gotické architektury s kulturně vyspělým Podunajím.

Historie voroplavby doplněná autentickým vyprávěním plavců, kteří se na vorech plavili po Vltavě, Otavě a Lužnici. Kniha dokládá nejen malebnost krajiny, jejíž ráz velkým dílem utvářela řeka, ale zaznamenává i vyprávění lidí, kteří u vody žili, pracovali a jimž řeka přirostla k srdci. Knihu doplňují fotografie pohlednice a dokumenty z rodinných alb, ze soukromých i muzejních sbírek a archívů, které společně s příběhy pamětníků oživují zaniklé kouzlo staré řeky. Přestože staré plavecké řemeslo postupně zmizelo s výstavbou přehrad, stále žijí ti, kterým navždy učarovalo a jež se snaží dovednost předků oživit a pro další generace uchovat.

V útlé knížce se archeolog Jiří Fröhlich zaměřil na všechny historické zajímavosti kdysi královského města Písku, se kterými se setkal při svých celoživotních archeologických výzkumech. Čtenářům Jiří Fröhlich nabízí ve dvaceti kapitolách vyprávění, jak vznikalo město Písek, královský hrad i počátky kostela sv. Václava. Bez zajímavosti není ani zaniklý městský hřbitov u farního kostela vzniklý hned po založení města, kde se dle archeologického průzkumu pohřbívalo už ve střední a mladší době bronzové. Autor také nastiňuje, jakých rozměrů původně dosahoval dominikánský klášter a co se ukrývá v podzemní kryptě. Čtenáře bude jistě zajímat i to, zda-li se v městě nacházejí podzemní chodby, kam se v minulosti odkládal odpad, o ukládání obětin v domech jako ochranou před zlými silami, kde všude stála v Písku popraviště, kteří nebožtíci byli pohřbíváni mimo hřbitov, co symbolizují dva delfíni na renesančním portálu kostela Nejsvětější Trojice a o nalezení hrobu se znaky vampyrismu. Témat se v knize nabízí mnohem více: poklady, zlato, hrnčíři, dlaždice a kamnové kachle, signované střešní krytiny, první písecké hromosvody, dýmky a vojenská střelnice.

Regionální publikace o obci Olešná na Písecku, ve které autoři nahlíží na Olešnou z nejrůznějších pohledů: historie od počátků do současnosti, školství, kultura, sport, významné osobnosti, obecní budovy, mlýny, samoty, osady, zemědělství, příroda, doprava, etnografie, místní názvy. Jedna kapitola je věnována i tragickému tématu, které se dotklo každé větší obce, a to vystěhování tzv. vesnických boháčů (kulaků) z jejich usedlostí v 50. letech 20. století.

Plavecké historky z Vltavy a Otavy Čtenáři se v knize seznámí s historií voroplavby v Čechách od jejích počátků. Faktické údaje doplňuje autentické vyprávění starých vorařů. Připravovaná kniha kromě voroplavby a života na vodě sleduje i život v osadách na břehu řeky, jak zde plynul od jara do zimy, věnuje se i dalším řemeslům, která s voroplavbou souvisela. Knihu doplňuje velké množství dobových, dosud nepublikovaných fotografií a dokumentů, které vydaly rodinné archivy i muzejní sbírky. Kniha získala cenu Johanna Steinbrenera na knižním festivalu ŠUMAVA LITERA 2016.

Kniha se věnuje 28 km dlouhému úseku středního toku řeky Otavy. Putování začíná ve Strakonicích, pokračuje vesnicemi Slaník, Štěkeň, Přeborovice, Sudoměř, Kestřany, Lhota u Kestřan, Zátaví a končí v královském městě Písku. Autoři popisují nejstarší osídlení kolem řeky, rýžování zlata, provoz voroplavby, ale také brody, přívozy a mosty. Dále jsou zde odhaleny osudy sedmnácti mlýnů, z nichž devět už zaniklo. Publikace tématicky navazuje na knihu Jiřího Fröhlicha Stará Otava mezi Pískem a Zvíkovem.

Kniha známého archeologa o historii těžby a rýžování zlata na Prácheňsku. Po obecném úvodu se autor věnuje oblasti Otavy, Kašperských Hor, Písku, Vodňan, Boubína, Kasejovic a Bělčic.

Sborník příspěvků z odborného semináře, konaného dne 14. září 2004 v Městské galerii ve Vodňanech u příležitosti kulatého výročí vysvěcení chrámu.