Za pomoci širšího autorského kolektivu ze všech tří odborných odborů územního pracoviště (M. Semerád z odboru Archeologie, J. Maloušek, V. Koberová z odboru Péče o památkový fond, J. Hájek a L. Bartoš z odboru Evidence, dokumentace a IS) vznikla kolektivní monografie, v níž byla pojednána problematika výroby a využití zdicích cihel v pražské historické architektuře. Externím spoluautorem byl Ing. arch. Karel Kibic ml. z generálního ředitelství. Součástí publikace je první podrobný tiskem vydaný soupis cihelen v územním rozsahu hlavního města s bohatou plánovou a obrazovou doprovodnou dokumentací.
Obecné poznámky ke středověkým venkovským kostelům zahrnují zakládání kostelů na českém venkově, vývoj církevní správy, dispozice křesťanského kostela, půdorysné typy venkovských sakrálních staveb a vedlejší funkce těchto kostelů.
Region Čáslavsko je vymezen přírodními poměry a vývojem osídlení a majetkových držeb. Obsahuje informace o nejstarším osídlení, majetcích klášterních institucí a vývoji šlechtické majetkové držby.
Středověká sakrální architektura na Čáslavsku zahrnuje přehled dochovaných a nedochovaných staveb, jako je děkanský chrám sv. Petra a Pavla. Dále se analyzují venkovské kostely, jejich poloha, orientace, půdorys a charakter podle historických období. Zkoumá se také šířka středověkého zdiva, útočištné využití kostelů, zevnějšek, středověké portály, interiér a vnitřní vybavení kostelů, jakož i zastřešení. Pokusy o datování kostelů vycházejí z archivních pramenů a architektonických analýz, včetně vývoje těchto kostelů v pozdějších obdobích.
Seznam staveb zahrnuje kostely jako sv. Václava v Bílé Podolí, Bratčicích, Dobrovítově, Horkách, Chotusicích, Krchlebech, a další, včetně kostelů sv. Jana Křtitele, sv. Bartoloměje a dalších významných sakrálních staveb v regionu.
Přehledná oborová metodika, která shrnuje cíle a hlavní zásady prosazované památkovou péčí při realizaci novostaveb v památkově chráněných městech a vesnicích.
Obrazová publikace v desítkách černobílých a barevných fotografií, starých rytin a litografií ukazuje přírodní krásy a bohaté historické a umělecké památky západních Čech. V doprovodném textu uvádí stručnou přírodopisnou a historickou charakteristiku kraje, popis světově proslulých lázní Karlových Var, Mariánských, Františkových a Konstantinových Lázní, Jáchymova a západočeských zámků, hradů, měst, uměleckých památek a přírodních zvláštností kraje
Zborník príspevkov z medzinárodnej konferencie pri príležitosti storočnice narodenia. Úvod, Príhovor dekana FA STU, Príhovor podpredsedu Vlády SR, Keď archívy rozprávajú...alebo Alfred Piffl-mnohodimenzionálna komplexnosť, Prof. Alfred Piffl-pedagog-vědec-památkář, Profesor Piffl a jeho bádateľská činnosť, Návrat k vedeckej práci prof.A. Piffla z roku 1955 "Dve kapitoly z banskobystrickej renesancie", Geometrizovaná zdanlivosť v Pifflových textoch o baroku: "Zvláštny osud práce", Alfred Piffl a pamiatková obnova vo svetle dokumentov archívu Pamiatkového úradu SR, Alfred Piffl a jeho "služba" v archeológii, Alfred Piffl a rímske pamiatky na Slovensku, Prof. Piffl a Rusovce, Na rozhraní dvoch svetov, K otázkam najmladšieho segmentu pamiatkovo chránených objektov, Pestrofarebný svet profesora Alfreda Piffla, Pedagogická a bádateľská činnosť prof. Piffla v rokoch 1948-52 a 1962-70, Jeden rok štúdia u prof. Piffla, Jednota teórie a praxe v pedagogickej činnosti prof. Piffla, Prvý asistent prof. Piffla, Niekoľko študentských postrehov k osobnosti profesora Piffla v 50. rokoch 20. storočia, Přednáší prof. Dr. Alfred Piffl, CSc., Renesančný šľachtic za katedrou, S vďakou a úctou spomínam na pána profesora Piffla, Môj beániový krstný otec, Profesor Alfréd Piffl-naše stretnutie so šťastenou..., Zo spomienok na univerzitného profesora Dr. Ing. arch Alfreda Piffla, CSc., Profesor Piffl a Banská Bystrica, Študentská súťaž o cenu prof. Piffla, Náš otec. Zoznam žiakov prof. Piffla 1950-1962, Prípravný a programový výbor konferencie, Zoznam účastníkov konferencie.
