Jiří Slavík Knihy

Hradecký hrad hrál důležitou úlohu nikoli jen v dějinách vlastního města a kraje, ale byl i významnou stavbou svého druhu s celozemským významem. Příležitostně i delší dobu v něm pobývaly nejen „hradecké“ královny, z nichž nejznámější jsou Eliška Rejčka a Eliška Pomořanská, ale též další členové panovnických rodů Přemyslovců a Lucemburků i jejich příbuzní. Samotnému hradu byl však věnován pouze malý zájem historiků i badatelů blízkých disciplín. Důvodem je především skutečnost, že zanikl již během husitského období a jeho areál byl zastavěn novými objekty. K hradu se rovněž dochovalo pouze málo přímých písemných zmínek. Publikace představuje shrnutí starších poznatků i nová dosud nepublikovaná zjištění. Nové objevy například ukazují, že v budově bývalé solnice se dodnes dochovala část starší stavby, snad hradního paláce. Cílem knihy je seznámit odbornou i širší veřejnost s osudy bývalého hradu a vyvolat nový zájem o tento pozoruhodný objekt a jeho dějiny. Publikace vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a je výstupem grantového projektu „Gotické a raně renesanční uměni ve východních Čechách. Výzkum, interpretace, prezentace“, DG16P02B003, financovaného v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II).

Kniha se zabývá dosud poněkud opomíjeným tématem nejstarší architektury měšťanských domů. Snahou autorů je shrnout dosavadní poznání a prostřednictvím četných příkladů popsat a přiblížit nejstarší vývojovou etapu obytné městské zděné zástavby na území východních Čech. Publikace nemá ambici postihnout celý dochovaný fond, ale spíše sledovat principy výstavby a uspořádání domů a jejich vývoj. Studium pramenů podpořené terénním výzkumem vedlo mimo jiné k identifikování víceúčelové prostory – kontoru – nacházející se v přízemí hloubkových trojdílných domů a užívané jako obchodní, jednací, výrobní a někdy i skladový prostor.

Publikace zpřístupňuje informace týkající se poznání a základního přehledu obnov českých bastionových fortifikací (základní informace k lokalitě, přehled prováděných oprav, konkrétní zjištění, aplikované přístupy, materiály a technologie) a ukazuje široké veřejnosti potenciál těchto funkčně i konstrukčně specifických staveb. Publikace má tři části, které téma představují od obecné roviny zahrnující charakteristiku základních typů konstrukcí přes shrnutí poznatků z jednotlivých lokalit až po detailní výstupy vybraných průzkumů jednoho z pevnostních měst. Vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem ve spolupráci s Klubem vojenské historie – Pevnost Terezín, Centrum pevnostního stavitelství Terezín, s podporou Vojenského ústředního archivu v Praze.

Publikace seznamuje s duchovními disciplínami, které mohou pomoci v sebepoznání i v jednání s ostatními lidmi.

Cílem metodiky je poskytnout především odborným i výkonným pracovníkům památkové péče, státní a církevní správy, městských a obecních úřadů, ale i zájemcům z řad historiků, historiků umění, restaurátorů, heraldiků, epigrafiků, genealogů i širší poučené veřejnosti základní přehled o sepulkrálních památkách, jejich podobě, vývoji, metodách dokumentace a péče o ně. Metodika může sloužit i jako učebnice relevantního odborného vzdělávání všech stupňů.