Jaromír Kincl Pořadí knih

Neposedný skřítek, zvědavý jako opička, trochu popleta, ale veliký dobrák - to je Rákosníček.

Kniha Deset slavných procesů Marka Tullia, jak už název napovídá, se věnuje působení slavného Marka Tullia Cicerona na římských soudech. Z jeho řečí se zachovala značně velká část, ať už to byly řeči pronášené u soudů, v senátu, či na řečništi. Především z těchto řečí vychází autor Jaromír Kincl při psaní této knihy. Celkem zde najdete deset rekonstrukcí kriminálních případů, které se záludností a podlostí ničím neliší od těch dnešních. Cicero se věnoval hlavně obhajobě, takže v knížce v devíti případech vystupuje jako advokát, jen při jedné soudní při jako žalobce. Najdete zde například: - Proces se Sextem Rosciem z Amerie - Proces s Aulem Cluentiem Habitem - Proces s Gaiem Verrem - Proces s Gaiem Rabiriem - Proces s účastníky Catilinova spiknutí - Proces se samotným Markem Tulliem - Proces s Titem Anniem Milonem

Dějiny Anglů vylíčené osobitým stylem jednoho z největších učenců raného středověku a nejznámější dílo učence a mnicha Bedy Ctihodného (672/3–735) Historia ecclesiastica gentis Anglorum se již od raného středověku stalo jednou z nejpopulárnějších knih v Anglii a v žánru narativní historie bylo vnímáno jako první pokus o sepsání národních dějin. Dějiny Anglů totiž nepřinášejí jen poutavé svědectví o počátcích a upevňování křesťanské víry v Británii, ale především nesmírně cenný a dodnes nejspolehlivější pramen k dějinám anglosaských království v 5.–8. století. Součástí Bedova výkladu jsou rovněž příběhy a zázraky svatých včetně životopisů jeho současníků.

O boji králů a údělu spravedlivých Kronika Franků. Dějiny v deseti knihách Kronika Franků tourského biskupa Řehoře představuje jedinečný pramen o historii francké říše 5. a 6. století. Díky svému rodovému zázemí (Řehoř pocházel z pokřesťanštěné, galorománské senátorské rodiny, která po generace zastávala vysoké světské i duchovní funkce) mohl nejslavnější francký spisovatel pronikat již od mládí do změti politických střetů, které ovládaly život ve francké Galii. Jako tourský biskup pak udržoval velmi intenzivní styky s místním duchovenstvem, vlivnými aristokraty i příslušníky městského patriciátu. Především pro tyto vrstvy se někdy v poslední čtvrtině 6. století rozhodl sepsat dějiny franckého království od jeho počátků až po jeho současnost.... celý text

V bbartím podání je jeho tvorba prezentována "tradičně" nechronologicky, a to v následujícím pořadí - Věznice Parmská (vycházela v týdeníku Květy v roce 1970), Kapitán Blood (v témž roce čtrnáctidenně na zadní straně polovojenského Zápisníku), Král Madagaskaru (v měsíčníku Pionýrská stezka v letech 1975-77), Tarzanův návrat (v Zápisníku 1968-69) a Vinnetou (tamtéž 1964-66). Torzo komiksu Nervy jako špagáty je zmíněno s ukázkou pouze v pečlivém úvodu knihy.

Neposedný skřítek, zvědavý jako opička, trochu popleta, ale veliký dobrák - to je Rákosníček, který se stará o rybník Brčálník a jeho vodní obyvatele. Rákosníček chce pomoci každému, kdo se dostane do nesnází, ovšem hrne se do toho po hlavě, a tak jeho úsilí dopadá všelijak. Pokud se však něco nepodaří, je mu vždy brzy odpuštěno, protože Rákosníčka má každý rád. Veselá vyprávění o skřítku Rákosníčkovi znají děti nejen z několika knížek, ale i z televizních večerníčků.

Vyprávění o bylinkové pohádkové apatyce, ve které hospodaří mužíček Heřmánek s panenkou Mařinkou.