Miroslav Šmíd Pořadí knih

V souladu s právem Evropského společenství je v České republice upravena problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zákoníku práce (zejména části páté), v zákoně č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, ve znění pozdějších předpisů, a v prováděcích nařízeních vlády k těmto dvěma zákonům vydaných. Přetrvávají vyhlášky vydané v minulosti Českým úřadem bezpečnosti práce, resp. ve spolupráci s Českým báňským úřadem. Pro problematiku hygieny práce jsou v publikaci uvedena tři základní nařízení vlády; u nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů (včetně novelizace provedené nařízením vlády č. 9/2013 Sb.), je publikováno znění důležitých příloh; u nařízení vlády č. 272/2011 Sb. je vloženo znění všech čtyř příloh. Čtenáři ocení provedení aktualizace předpisů uvedených pod čarou (provedeno tučně kurzívou). Opravy a doplnění předpisů je provedeno k datu 1. února 2013. U problematiky vyhrazených technických zařízení jsou v závěru kapitoly II. zařazeny tabulky vyjadřující rozdělení kompetencí mezi inspekcí práce a Technickou inspekcí ČR.

Podtitul: Hradisko z pozdní doby kamenné nad Běleckým mlýnem V monografii jsou zpracovány starší i nové výzkumy na hradisku. Byl studován charakter hradby, keramika, štípaná a broušená industrie, kostěné nálezy. Hradisko bylo osídleno zejména v období kultur s nálevkovitými poháry, kanelovanou keramikou a jevišovické kultury.

Podtitul: Birituální pohřebiště kultury s lineární keramikou. V letech 2002–2012 bylo v rámci zástavby průmyslové zóny města Prostějova na kat. území Kralic na Hané prozkoumáno rozsáhlé sídliště neolitické kultury s lineární keramikou na ploše více než 11 hektarů. V roce 2005 byly na severním okraji sídliště objeveny také zbytky birituálního pohřebiště z téže doby. Odkryto bylo 8 kostrových hrobů a 69 žárových. Jedná se o vůbec první ověřené žárové pohřebiště z doby trvání kultury s lineární keramikou na území České republiky. Ve středoevropském prostoru představuje památku mimořádného významu. Umožňuje totiž první ucelenější pohled na vývoj pohřebního ritu kultury s lineární keramikou v závěru jejího staršího vývojového stupně. Ukazuje se, že s kremací, jako sofistikovanou formou pohřbu, musíme počítat od samého počátku existence těchto pohřebišť. Archeologické památky střední Moravy, sv.20.

Ze života horolezce. Rukopisy v pozůstalosti Miroslava Šmída vyhledal, Mírovy přátele o příspěvky požádal a hlavním iniciátorem práce na této knize byl Václav Hornych. Texty upravil a uspořádal, fotografie vybral a knihu graficky upravil Petr Suchánek.

Mohutné hradisko (cca 10 ha) bylo v blízkosti Náměště na Hané a Laškova vystavěno na počátku eneolitu lidem, který přišel od severu a přinesl tzv. baalberskou keramiku staršího stupně kultury nálevkovitých pohárů. Opevnění hradiska s čelní kamennou zdí z 1. třetiny 4. tis. př.n.l. je možno označit za „nejstarší dosud odkrytou kamennou architekturu podobného charakteru ve střední Evropě“. Odkrytá stratigrafie několika eneolitických vrstev má velký význam pro celou střední Moravu. Zjišťovací výzkumy na přelomu 80. a 90. let minulého století byly doplněny česko-americkým výzkumným programem (univerzity v Dallasu, v Glen Ellyn v Illinois a v Columbus v Ohiu, USA), který jak metodicky, tak aplikací speciální datovací metody, významně přispěl k poznání části pravěkých dějin střední Moravy.