Zdislava Holomíčková Knihy

Autor v této knize podrobně popisuje svůj život v Tibetu, místní nauky a osobní zážitky od dětství až do odchodu z Tibetu ve 18 letech po nejvyšším zasvěcení. Zajímavým prvkem je operace, která posílila jeho jasnovidné schopnosti. Mediální pozornost, která se kolem něj vytvořila po vydání Třetího oka, vyústila v roce 1957 ve výslech od Scotland Yardu, který po něm požadoval tibetský pas a povolení k pobytu. Rampa, samozřejmě, žádný tibetský pas neměl a brzy po vyšetřování se přestěhoval do Irska a později do Kanady. Pátrání po jeho pravé identitě inicioval Marc Pallise, který odhalil, že Rampova minulost je daleko méně fascinující, než jak ji popisoval ve svých knihách. Lobsang Rampa, vlastním jménem Cyril Henry Hoskin (1910 - 1981), strávil dětství v anglickém Plymptonu, kde jeho otec vedl obchod s instalatérskými potřebami. Cyril měl různé zaměstnání, během války obchodoval s lékařskými potřebami a později pracoval jako úředník. Po válce si začal říkat dr. Kuan-Suo a v padesátých letech pravděpodobně pracoval jako fotograf. Diskuse o autentičnosti jeho díla se zdá být uzavřena, neboť autor v Tibetu nikdy nebyl, neuměl tibetsky a mnohé z jeho tvrzení o tibetském buddhismu neodpovídají skutečnosti.

Utaragíta, část eposu Mahábhárata přímo navazuje na jedno z nejvýznamnějších děl Indie – Bhagavadgítu. Je to spis obsahující nejhlubší duchovní rady, které jsou předávány učitelem Kršnou žáku Ardžunovi. Ten je pak realizuje aby dosáhl stavu plného uvědomění si svého postavení vevesmíru, své existence, světa své mysli a vtahu vůči druhým bytostem. V nejzazším bodě pak dochází k jeho plnému ztotožnění s kořeny veškerého viditelného i neviditelného světa s božskou podstatou vesmíru.