Antonín Lojek Pořadí knih

Kniha se zabývá uskutečněnými i pouze připravovanými reformami ve vybraných oblastech života společnosti 2. poloviny 18. století. Přibližuje význam a činnost několika strůjců reforem z okolí Marie Terezie, stejně jako náhledy panovnice samotné.

Jak to bylo s právem útrpným, co obnášel boží soud a jak se justiční systém vyrovnával s čarodějnickými procesy. Svazek Právo, který je součástí tematické řady Velkých dějin zemí Koruny české, navazuje na pojednání tématu Státu od téhož autorského týmu. Populární formou přibližuje vývoj práva na našem území od raného středověku po současnost, vykresluje dobové rozdíly v pojetí práva a jejich souvislosti se společenskými proměnami, dopady právních změn na život různých vrstev obyvatelstva, mapuje vývoj právní vědy a všímá si jejích významných osobností. Zvláštní pozornost věnuje kniha postupnému vývoji jednotlivých právních oborů - občanskému, trestnímu, pracovnímu, rodinnému a obchodnímu právu - a dějinám soudnictví.

Jak vnimali obyvatelé měst na Apeninském poloostrově Karla IV. a proč s jeho přítomností ve svých městech spojovali nemalé obavy i nemalá očekávání? Jaké byly symbolické způsoby jimiž Karel IV. usiloval reprezentovat sebe a Království české v nově vytvářené provincii v dnešní Horní Falci, později nazývané "Nové Čechy"? Jakými prvky se projevila císařská prezentace při Karlově pražském pohřbu? Jakými způsoby a proč byl Karlův obraz tak intenzivě využíván v období tzv. Protektorátu Čechy a Morava? Tyto a další otázky se pokouší osvětlit předkládaná kolektivní monografie Karel IV. / pamět / právo / prezentace napsaná skupinou autorek a autorů z univerzit a Akademie věd.

Touha, cit a zakázaná vášeň – jen zřídka má právní věda příležitost systematicky vykročit ze suchopárného světa paragrafů a logických konstrukcí k takto poetickým, poutavým, ba přímo vzrušujícím tématům. Předkládaná monografie právního teoretika a právního historika je právě takovým pokusem, neboť se zabývá deliktem cizoložství, a to jak z hlediska vývoje tohoto právního institutu v historii, tak také z hlediska antropologické komparace. Soudobé kontinentální právo přitom cizoložství prakticky neřeší. Avšak dříve se i zde pokládalo za trestní delikt, který byl přísně sankcionován. A pohlédneme-li do hlubin právní historie nebo na právní zvyklosti archaických společností, zjistíme, že jde o jeden z mála deliktů trestaných takřka všude. Takový pohled nabízí i tato kniha. Je určena především zájemcům o tuto problematiku z řad odborné a laické veřejnosti. Lze ji však využít i v rámci výuky právní historie a trestního práva na fakultách s právnickým zaměřením i na fakultách dalších.

Právníci doby osvícenské tvoří 2. díl knihy Právníci doby rudolfinské. Autoři se zaměřili na osvícenské právníky, působící na současném území našeho státu. Pozornost věnovali právnictví již od počátku 17. století, kdy se v době baroka objevují náznakyosvícenského myšlení. V medailoncích vybraných právníků se soustředili na osvícenství v rozkvětu, tedy na období 2. poloviny 18. a počátku 19. století.