Jakub Izdný Knihy

Český překlad kroniky Widukinda z Corvey, zachycují dějiny Sasů od mýtických počátků až po rok 975.

Kněžna a světice Ludmila je postavou stojící na počátku českých dějin. Je první historicky známou českou ženou, manželkou panovníka a světicí. Můžeme ji také označit za první ženu v čele českého státu, či alespoň toho útvaru, z nějž postupným vývojem český středověký stát vznikl. Sňatkem s prvním doloženým českým knížetem z rodu Přemyslovců, Bořivojem, vstoupila Ludmila do historie a stala se pramátí našeho prvního panovnického rodu. S jejím příběhem je spojena i christianizace Čech, kterou podle legend na Moravě zahájil Bořivoj, jenž pak jí a vnukovi Václavovi přenechal pomyslnou zakladatelskou pozici. Václav, patron české země, byl Ludmilou v křesťanské víře vychováván a postaral se též o počátek jejího kultu. Ludmila poté vstoupila do českých dějin jako světice a její osobnost dodnes inspiruje nejen politiky, církevní činitele nebo umělce v Čechách i mimo ně. Kniha je přehledným souhrnem poznatků o Ludmile, její době, ale také o „druhém životě“, který vstupuje již do dvanáctého století svého trvání.

Integrační a dezintegrační procesy představují předmět stálého zájmu mnoha vědeckých oblastí a přirozeně otevírají cestu k řadě mezioborových výzkumů, v nichž se historické aspekty problematiky úzce propojují s hospodářskými, sociálními, kulturními či náboženskými přístupy. Tato kniha nemá a koneckonců ani nemůže být uceleným přehledem a zobecněním všech typů integračních a dezintegračních tendencí, ale prezentuje různé přístupy a možnosti, které tato pestrá a široká problematika zahrnuje. Posouvá téma dále a nabízí výchozí polohu k objevování dalších souvislostí. Autoři by současně chtěli touto publikací připomenout životní jubileum kolínského historika Václava Dršky, jehož bádání se celoživotně věnuje tématům, která s problematikou integrací a dezintegrací úzce souvisejí.