Zuzana Maléřová Pořadí knih

Autorka, známá svým citem pro jazyk a nevšední žánrové formy, zve tentokrát čtenáře za osobitým vnímáním severských zemí. Vyznává se tak ze svého vztahu ke zdánlivě drsným krajinám, různorodým, proměnlivým, plným kontrastů, s polární září stejně jako polárním sluncem. Především však sděluje pocity radosti, důvěry, vztahu k přírodě, veřejnému prostoru i moderní architektuře. Její putování není dobrodružné ani nebezpečné, naopak, pohybuje se všude tam, kde žijí lidé, zvířata a kvetou květiny, byť třeba arktické. Jednotlivé kapitoly jsou zastávkami v Dánsku, na jeho ostrovech včetně Bornholmu, autonomních Faerských ostrovech a Grónsku, v Norsku, Švédsku, na Islandu, ve Finsku a jeho autonomních Alandských ostrovech. Daniel Bambas v doslovu ke knize napsal: „Je to kniha o lásce. A my jako čtenáři máme štěstí, protože Zuzana umí pohlédnout do duše. Lidské, nicméně stejně tak do duše krajin, zemí, staveb… Do duše míst i předmětů. Zuzana je oduševnělá bytost. A Zuzana má schopnost oduševňovat.“ Tato publikace vychází při příležitosti autorčina životního jubilea a v mimořádné grafické úpravě z dílny Lucie Soutner Zelené.

Kniha je průvodcem po zemích blízkých i vzdálených, po světových metropolích i uschovaných vesničkách, je mapováním cest jedné rodiny, na jejímž pozadí přináší portréty lidí známých i neznámých, zvířat i věcí, zachycuje události osobní i kulturní, od otevření hranic v roce 1989 až po jejich znovu uzavření v roce 2020. Autorčin poetický jazyk, překvapivost a citovost lidských příběhů jsou zde propojeny s popisem míst, budov a krajin.

Kniha úvah, portrétů, hudebních textů a básní přináší setkání s lidmi známými i neznámými a zprostředkovává zážitky z uměleckých a sportovních výkonů. Zaměřuje se na hledání opěrného bodu v životě a nabízí důvěrné, otevřené vhledy do našich tužeb a souvislostí mezi životem a tvorbou v různých oborech. Autorka, inspirována svátečními nedělními rány, které prožívá se svými posluchači Českého rozhlasu Dvojka již třicet let, přichází s volně navazujícím titulem. Její jedinečný literární styl komunikace byl popsán jedním z posluchačů, který vyzdvihl její odvahu a mistrovství v překonávání zastaralých forem. Zuzana Maléřová dokáže oslovit každého, kdo ji naslouchá, a svým intelektem a lidským přístupem posiluje zájem posluchačů o důležitá témata. Profesor Miloš Horanský ve své recenzi upozornil na její osobitost, která se projevuje v každé knize, a na žánrovou nápaditost a nekonvenčnost. Tato kniha, symbolicky otevřená houslovým klíčem, pokračuje v této tradici a nabízí čtenářům možnost reflektovat životní stresy a neutralizovat smutek a strach.

Zuzana Maléřová napsala svou knižní prvotinu během studií, což vyvolalo velký zájem. Následně se stala součástí rozhlasového vysílání, které provází její profesní život již třicet let. V literatuře i rozhlase si vytvořila osobitý a nezaměnitelný styl. Rozhlas ji inspiroval k úspěšným knihám jako Viděla jsem jitro a Šťastná hodina, které byly opakovaně vydány. Kniha O květině splňuje přání těch, kteří chtějí mít její texty po ruce a vracet se k nim, aby objevovali vlastní pocity a naděje. Úvahy a příběhy, které autorka sdílí, se zaměřují na hledání citového porozumění, souznění a důvěrnosti. Recenzent označil její práci za „tvorbu s otevřeným hledím“, což vystihuje její jazykovou zručnost. Kniha O květině je zpovědníkem jejích nejhlubších myšlenek, které svěřuje posluchačům v tichu noci či rána. Hlavním tématem jsou osudy lidí, koloběh přírody a schopnost překonávat překážky. Ilustroval Jeroným Bohdan, graficky upravil Filip Skalák. Mezi další tituly Zuzany Maléřové vydané v Nakladatelství ČAS patří Šťastná hodina, Proč kluci milují fotbal, Příběhy z tribuny, Dopis Cyranovi, Jak potkat děti a Kdy se dotknout dospělosti.

Název knihy Kdy se dotknout dospělosti naznačuje otázky, které autorka klade hrdinům a čtenářům. Příběhy mladých lidí, kteří čelí svým prvním důležitým rozhodnutím, odrážejí silné a složité chvíle na cestě k dospělosti. Profesor Miloš Horanský poukazuje na „první mocné životní karamboly“, které zanechávají jizvy na duši a citech, formující a deformující životy postav jako Maminka, Táta, Bratr, Babička a První láska. Zklamání, odcizení a smrt blízkých se prolínají s mocnou silou vzájemnosti. Zuzana Maléřová exceluje v dialogu a umí vniknout do hloubky lidských emocí. Její empatie a citlivost k postavám vytvářejí tajemné portréty, které nejsou okázalé, ale spíše poetické a naznačující. Vlada Bohdanovo fotografické umění doplňuje Zuzanino vidění, přičemž jeho snímky jsou jak věcné, tak básnivé, citlivé na prostotu a humanismus. Každý pohled do jiného člověka je jemným aktem, který si zaslouží pozornost. Kniha volně navazuje na předchozí tituly autorů – Jak potkat děti a Proč kluci milují fotbal, které se těšily velkému ohlasu.

Zuzana Maléřová nás hned úvodním textem, nazvaným Dopis Cyranovi, přivítá ve světě své nové knihy, plné ojedinělých dopisů. Jedny nazvala „cyranovskými“, neboli „dopisy v zastoupení“, což jsou takové, které mnoho let psala jménem někoho jiného. Tak jejím slovem promlouvá dcera k matce, žena k muži, přítel k přítelkyni, bratr k sestře... Dopisy jsou určeny takovým osobnostem, jako jsou Táňa Fischerová, Naďa Konvalinková, Jana Synková, Nina Divíšková, Ivan Trojan, Ladislav Frej, Věra Galatíková, Jaroslav Dušek a další. Druhou část tvoří neodeslané dopisy, které napsala autorka sama za sebe svým nejbližším: rodině, přátelům i těm, kteří už odešli – Otovi Pavlovi, Libuši Geprtové, Stelle Zázvorkové... Tyto texty jsou silným vstupem do autorčina osobního života, ale prostřednictvím jejího otce, maminky, muže a dětí vlastně do prožitků nás všech. Třetí kapitolu představují dopisy ve verších – poetická tečka za cituplnými a dramatickými příběhy v předchozích částech. Součástí výtvarně exkluzivně pojaté knihy jsou fotografické ilustrace Vlada Bohdana z cyklu Stínohry.

Až pod samotnou střechou tribuny stadionu Na Julisce, v proskleném prostoru s úžasným výhledem, se po celou sezonu 2012/2013 odehrávala ojedinělá setkání. Spisovatelka Zuzana Maléřová zvala k důvěrným hovorům o životě, o lidském usilování, trápení, štěstí i sebepoznání přední umělce i zástupce fotbalové Dukly. Jejími hosty byli např. zpěvačka Marta Kubišová či herci Naďa Konvalinková, Jana Synková, Táňa Fischerová, Barbora Srncová a Stanislav Zindulka, z řad Dukly pozvání přijali např. Luboš Kozel, Patrik Gedeon, Petr Kostelník, Michal Kolomazník, Petr Malý, Tomáš Berger, Günter Bittengel, Ivan Lietava a další. Milan Švihálek v doslovu napsal: Příběhy z tribuny jsou knížkou, jejímž jevištěm je sport. Nejde však o vyprávění, z něhož bychom mohli vyčíst informaci o výsledku utkání nebo o tom, jak zázračně kdo chytil penaltu. Ale ani Ota Pavel nepsal o brankách, bodech a vteřinách, ale o životě. Nechci být patetický, ale jsem přesvědčen, že Zuzana Maléřová je Otou Pavlem v sukních. Její schopnost vciťování se do často velmi klikatých životních osudů je nezměrná. Svá vyprávění formuluje s pokorou, prostě, jednoduše a valašsky zarputile. Pracuje s krátkými větami. Její úsečný styl připomíná vesnického ogara, zatloukajícího hřebíky. Hned po prvních větách se však pozná moudrost, ohleduplnost a talent. Významnou součástí knihy jsou fotografie Vlada Bohdana, grafickou úpravu provedl Filip Skalák.

Kniha o hledání hodnot, o hře, která se tolik podobá životu. Autorka, inspirována skutečnými kluky, které poznala na fotbalových hřištích a kteří mají v knize svá jména i tváře, popsala jejich příběhy citlivě, napínavě a poeticky. A především nezvykle. Pojednává o dětech, ale je určena dospělým. I když i děti ji budou svým citem velmi dobře rozumět. Odpovídá na otázky, které si dříve či později budou muset položit, ať už budou působit na jakémkoliv „hřišti“. Proč bolí loučení. Proč někdy nevíme, kam patříme. Proč ustát velké prohry. Proč se nebát návratů. Proč člověk někdy zůstává sám. A mnohé další… Součástí výtvarně pozoruhodné knihy je téměř sedmdesát fotografií Vlada Bohdana. Volně navazuje na velmi úspěšný titul Jak potkat děti, jen se jeho autoři posunuli v čase a místo „jak“ přichází „proč“.

Šťastná hodina je pozoruhodnou, intimní sbírkou padesáti příběhů žijících osobností. "Když naše slova naleznou domov, zažíváme šťastnou hodinu," vítala neděli co neděli autorka své hosty v živém vysílání Českého rozhlasu Regina. Knihou se k těmto ztišeným, ojedinělým setkáním vrací, aby zachytila, co z našich životů mizí a co zůstává. Ve Šťastné hodině se tak vedle sebe ocitají lidé nejrůznějších profesí i generací. Herci Iva Janžurová, Blanka Bohdanová, Josef Somr, Libuše Švormová, Zuzana Kronerová, Jitka Molavcová, Barbora Srncová, Kristýna Frejová, muzikanti a zpěváci Jana Koubková, Zuzana Lapčíková, Jiří Pavlica, Marie Rottrová, Jitka Zelenková, Marta Kubišová, fotbalisté Vladimír Šmicer a Jan Suchopárek, psychiatr Cyril Höschl, kněz a filozof Tomáš Halík, režiséři Miloš Horanský, Miroslav Krobot a mnozí další. Život každého z nich tu stojí sám o sobě. Dohromady však tvoří výpověď o nás všech.

Kniha Ticho v květu violy je završením mimořádných autorských večerů Zuzany Maléřové v pražské Viole. Hosty těchto intimních setkání a hovorů o životě byli tentokrát muži: Ivan Trojan, Jaroslav Dušek, Jan Potměšil, Ladislav Frej, Alois Švehlík, Pavel Nový, Lubomír Kostelka, Stanislav Zindulka, Jan Vlasák. (Kniha tak volně navazuje na předchozí úspěšný titul Celá viola tvé duše, ve kterém hosty byly ženy). V této společnosti ožívají i příběhy věcí a jejich dárců a tak se na stránkách knihy setkáváme dále například s Oldřichem Kaiserem, Zuzanou Bydžovskou, Marií Rottrovou, Libuší Geprtovou, Vlastou Chramostovou, Jiřinou Fikejzovou, Lubou Skořepovou, Marií Drahokoupilovou atd. Výpravnou knihu s obálkou Adrieny Šimotové doprovází na čtyřicet černobílých fotografií Vlada Bohdana.