Jeff VanderMeer
7. červenec 1968
Jeff VanderMeer je americký autor, editor a literární kritik. Spojován je především s literárním žánrem New Weird, kam spadá i jeho nejznámější dílo – trilogie Jižní zóna.
Jeff(rey Scott) VanderMeer (1968) – Americký autor fantastiky, narozen 7. července 1968 v Bellfontu ve státě Pensylvánie. Dětství strávil na ostrovech Fidži, kde jeho rodiče pracovali ve službách Amerických mírových sborů. Vystudoval novinařinu, anglický jazyk a jako vedlejší obor rovněž latinsko-americkou historii. Dnes žije se svou rodinou v Tallahassee na Floridě. V roce 1984 založil malonákladové vydavatelství The Ministry of Whimsy Press, kde poskytoval prostor umělecky orientované fantastice pro náročného čtenáře. Nakladatelskou činnost ukončil počátkem roku 2005 a nadále se soustřeďuje zejména na vlastní tvorbu. V roce 1992 absolvoval workshop Clarion pro začínající autory fantastiky, ačkoli zde získané vědomosti se dle vlastních slov rozhodl spíše nevyužívat. Je rovněž uznávaným literárním kritikem a publicistou, mimo jiné je redaktorem internetového portálu Fantastic Metropolis. První práci Night Prayers (1986) publikoval v magazínu Ouroboros, poté následoval prodej básně Four Theories of Earth-Moon System Formation (1987) v magazínu Amazing a vstup do řad profesionálně vydávaných autorů povídkou Mahout (1992) v magazínu Asimov‚s SF. Některé rané věci shrnul v souboru The Book of Lost Places (1996). Ještě předtím vydal krátký výčet humorných poznámek o žabách shrnutý pod titulem The Book of Frog (1989), jenž v sobě spojuje vtipný nadhled s fantastickými motivy. Z občasně psané poezie lze uvést báseň Flight Is For Those Who Have Not Yet Crossed Over (1993), která byla vedle dalších básní a spolu s několika povídkami shrnuta ve sbírce The Day Dali Died (2003). Povídky publikoval zprvu ve velkém množství méně známých periodik, první úspěch se dostavil až po vydání titulu The Bone-Carver‘s Tale (1995). Ovšem větší pozornosti se mu dostalo až po samotném vydání novely Dradin, in Love (1996), kterou vyjádřil důrazný obrat směrem k temně laděným surrealistickým vizím. Dějově je novela zasazena do prostředí města Ambra, krutého a nelítostného místa, jež je samo o sobě živoucím charakterem a neskonale fascinující směsí viktoriánského Londýna s anonymní jihoasijskou metropolí. Temná fantasy, v níž se mísí vliv Borgese, Nabokova či Kafky s pulpovou dynamikou Clarka Ashtona Smithe, nadchla obzvláště zkušenější čtenáře. Následně se do Amry vracel stále častěji, z knižních vydání jmenujme samostatně publikované novely The Early History of Ambergris by Duncan Shriek (1999) a The Exchange (2001), doplněné o soubory The Book of Winter (1999) a City of Saints and Madmen (2001). Zejména poslední titul, respektive jeho rozšířené vydání, které si konečně našlo i velkého nakladatele a publikováno bylo v těsném sledu hned několikrát, stojí za náhlým vzestupem autorovy literární kariéry. Důvodů by se však našlo hned povícero, vedle mnohem kvalitnější distribuce šlo totiž především o dosud nejobsáhlejší jednotné představení VanderMeerovy tvorby v celé její kráse a síle. VanderMeer se beze strachu dokáže pohybovat po mlhavých okrají žánru, umí ho osobitým způsobem transformovat a obohacovat o nové postupy známé spíše z literárně umělecké oblasti. V tom je jeho dílo důležité a osvěžující, přínosné pro fantastiku jako celek i jako příklad sloužící obdobně nadaným autorům. Mezi nejznámější součásti zmíněné série patří bezesporu novela The Tranformation of Martin Lake (1999). Vřele byl přijat také románový debut Veniss Underground (2003), zvláštní směs temné fantasy a science fiction si po zásluze našla četné příznivce mezi čtenáři napříč celým žánrovým spektrem. Děj se tentokrát odehrává v jednom z měst na zpustošené Zemi vzdálené budoucnosti. Zde zobrazená budoucnost se v autorově díle objevuje již od poloviny 80. let a stala se součástí hned několika kratších prací, později shrnutých v souboru Secret Life (2004). Jako editor se Jeff podílel nejprve na antologii Leviathan 2 (1998), o dost ambicióznější pokračování Leviathan 3 (2002) vzbudilo značný ohlas, jenž se poté nevyhnul ani dosud poslední antologii Album Zutique 1 (2003). Za zmínku jistě stojí rovněž krajně netradiční soubor The Thackery T. Lambshead Pocket Guide to Eccentric & Discredited Diseases (2003), v němž se na výzvu editorů pokusila řada předních spisovatelů žánru představit neobvyklé a nepříliš důvěryhodné choroby. Početné práce beletrii byly shrnuty do nedávno vydané knihy Why Should I Cut Your Throat? (2004). Jeff VanderMeer dnes patří mezi kritikou nejoslavovanější spisovatele a díky vlastní nakladatelské a redaktorské činnosti patří do samotného středu volného společenství podobně smýšlejících autorů s potenciálem pohnout samotnými základy fantastického žánru; potřebné schopnosti jim k tomu rozhodně nechybějí.
www.legie.infoen.wikipedia.org