Kniha se pokouší odpovědět na otázku, proč se v dnešní době lidé snaží žít skromně. Tyto, z pohledu ''normálního člověka'', ''blázny a podivíny'' pak dělí na dvě základní skupiny. Na ''zelené'', čili ty, kteří chtějí žít skromně proto, že tím neubližují přírodě, a na ty ostatní - ''pestré'', tedy na ty, kteří se rozhodli žít skromně z jiných důvodů.
Známá socioložka od úspěšné knihy Pestří a zelení, vydané před deseti lety, pokročila výrazně kupředu. Shrnuto do jedné věty, lze říci: Něco je lepší nežli nic. Fundamentální „zelené“ postoje nejsou autorce, pro jejich neproduktivitu, blízké. Kniha je mimořádně inspirativní nejen pro ekology, ale pro každého z nás.
Kniha „Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti“ navazuje na předchozí úspěšné tituly a zkoumá klesající zájem o ochranu přírody v době její devastace. Autorka se ptá, zda za to mohou média, nebo zda je naše indiference vůči ekologickým problémům zakořeněna v naší psychice, která se snaží nepříjemné skutečnosti vytěsňovat. Zajímá ji, proč někteří lidé zůstávají přírodě věrní, a hledá odpovědi v sociologii, filozofii, psychologii a teologii. Kniha se také zabývá otázkou, proč vlastně chránit přírodu, když se zdá, že si poradí sama. Empirická část přivádí čtenáře mezi terénní ochránce přírody, přičemž se zaměřuje na ekologicky příznivé každodenní praktiky a malou spotřebu materiálních statků. Autorka se po více než dvaceti letech vrací k tématu „pestrých“ a její žáci, Vojtěch Pelikán, Lucie Galčanová a Lukáš Kala, zkoumají, zda děti „pestrých“ zdědily skromný životní styl svých rodičů. Kdo je v dnešním světě rozumný a kdo zpozdilý? Je to ten, kdo se vzdává a ignoruje problémy přírody, nebo ten, kdo hledá katarzi prostřednictvím environmentálního žalu a usiluje o aktivní ochranu přírody?
Publikace je sborníkem textů příspěvků, které zazněly na seminářích Člověk a les I (2005) a II (2006) na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Mezioborově pojatý sborník obsahuje antropologické, kulturně historické a estetické statě předních odborníků na dané téma např. socioložky Hany Librové "O biofilii", filozofa a biologa Stanislava Komárka "Stromy a jejich vnímání člověkem", estetika Karla Stibrala "K estetickému vnímání lesní krajiny, aneb od kdy je les krásný?", lingvisty Michala Peprníka "Les v americké literatuře období romantismu" a dalších.
