Jan Bernard Knihy

Filmové povídky Pokání (autoři Nana Džanelidzeová, Thengiz Abuladze, Revaz Khveselava) Plumbum (Alexandr Mindadze) a Návštěvník muzea (Konstantin Lopušanskij). U nás je nejznámější zfilmovaná povídka Pokání. Stejnojmenný film, jehož produkce (na zásah tehdejšího sovětského ministra zahraničí Gruzínce Eduarda Ševarnadzeho) se ujala Gruzínská televize, vzbudil celosvětovou senzaci. Cestou nadčasové stylizace, ovšem s použitím řady konkrétních historických narážek a paralel, vypovídá o uzurpátorech moci, mechanismech despotické vlády, ale také o „hledání chrámu“. Doslov Jan Bernard. Ilustrace – fotografie z filmů.

Rozsáhlá odborná monografie Jana Bernarda, věnující se přednímu světovému a českému režisérovi Janu Němcovi nabídne komplexní obraz jeho díla v historických, politických, ekonomických a estetických souvislostech. Jan Němec tvořil v různých zemích a dobách v naprosto odlišných produkčních podmínkách. První díl knihy, který vyjde koncem tohoto roku, se zabývá léty 1954 – 1974, kdy Němec nejprve studoval FAMU, točil v rámci Československého armádního studia, pracoval jako asistent režie, pomocný režisér a nakonec i jako režisér ve Filmovém studiu Barrandov a odkud pro nemožnost tvořit dal dvakrát výpověď. V rámci koprodukcí i samostatně pracoval pro italské a americké producenty a zažil světovou slávu i domácí politickou perzekuci. Jeho tvůrčí osudy se tak významně prolnuly s dějinnými událostmi vývoje Československa zejména v šedesátých letech. Kniha pracuje s množstvím archivních materiálů, fotografií, s publikovanými i nepublikovanými rozhovory s Němcem a s jeho spolupracovníky, s domácími i zahraničními kritikami jeho filmů a přináší poznatky nejen o nich, ale i o řadě jeho nerealizovaných projektů.

Ester Krumbachová proslula především jako scénografka a kostýmní výtvarnice, v mnoha případech se však zásadně podílela i na tvorbě scénářů a celkové koncepci filmů jak československé nové vlny, tak i filmů starší generace tvůrců (Vávra, Kachyňa, Jasný atp.). Publikace přináší výběr z jejích scénářů a její tvorbu pro film a televizi komplexně přibližují studie editora Jana Bernarda a další doprovodné materiály. Jako celek publikace představuje zatím nejúplnější pohled na scenáristickou tvorbu této výjimečné umělkyně.

Filmový publicista a teoretik se ve své studii zabývá sémiotikou jednotlivých druhů umění ve vztahu ke kinematografii a filmové vědě.

Jan Bernard v letech, z nichž pochází většina textů v knize, náležel v českém prostředí bezpochyby k nejvýznamnějším filmovým kritikům a teoretikům - jeho erudované články, pedagogická a lektorská činnost ovlivnily nemálo diváků, stejně jako filmových odborníků a tvůrců... Jeho stati jsou přitom dodnes informačně bohaté a čtivé... Nalezneme tu kritiky, detailní analýzy, teoretické stati, informační materiály, referáty z odborných konferencí a interní zápisy ze schůzí a diskuzí. Mnohé z textů dnes náležejí k těžko dohledatelným a raritním... Kniha pomáhá připomenout si a zpětně lépe pochopit jak dobovou rétoriku textů o kinematografii, tak jejich institucionální a politické pozadí. Helena Bendová Co v knize nenajdete: Jak jsem vyklouzl ze spárů StB, jak mne málem pomočil básník M. Lajčiak, zda A. Tarkovskij vypadal jako gigolo, jak rychle jedl E. Schorm uzenku, zda jsem se bál, když řídil L. Sobota, jak jsem unikl vojenskému cvičení a kvůli mejdanu s českými modelkami v Moskvě málem prošvihl projekci Zrcadla, proč se V. Hanzel stal tajemníkem V. Havla atd. Naopak tu najdete: recenze a lektorské materiály k dnes zapomenutým filmům, zprávy o bloudění v lesích, o respektování a překračování prahů a rámců, důkazy toho, že nejsem schopen napsat jednoduchou větu, složité pokusy o pochopení a vyjevení složitého v zásadních filmových dílech i psaní jen tak... Číst se to dá všelijak.

Kniha obsahuje hesla z prehistorie filmu a historického vývoje filmové techniky, seznamuje s dějinami filmu jako nového uměleckého druhu včetně detailnějšího pohledu na kinematografie jednotlivých národů, států a kontinentů. Další hesla vyprávějí o významných režisérech a jejich dílech,nejrůznějších filmových profesích a činnostech, které jsou spjaty s uměleckou tvorbou a výrobou filmu. Prostor je věnován také heslům, týkajícím se technického procesu výroby filmu a jeho distribuce, filmovým vyjadřovacím prostředkům, žánrům, druhům i pojmům filmové vědy.

Výtvarník, fotograf, prozaik a teoretik Václav Zykmund (1914-1984) byl významnou osobností českého i moravského kulturního života. Letos to bude 110 let od jeho narození a 40 let od úmrtí. Studie o jeho neznámé animované i privátní tvorbě vychází z novějšího původního výzkumu materiálů k historii a činnosti brněnského studia loutkového filmu z let 1949-1953 z archivu NFA. Kniha je přínosem nejen k poznání jeho filmové tvorby pro odborníky i studenty filmové vědy, ale i doplňkem k poznání komplexu jeho tvorby, kterou v oblasti fotografie a výtvarného umění přinesly zejména katalogové studie Marie Mžykové, Antonína Dufka či Josefa Mouchy.

Michal Hýbek nebyl jen „kameraman disentu“, byl všestrannou osobností s kontakty a zájmy v oblasti hudby, výtvarné kultury a divadla, o kterých přinášel svou tvorbou svědectví. Byl mimo jiné autorem prvního dokumentu o Václavu Havlovi a také jednou z hlavních postav Originálního videojournalu. Jan Bernard rekonstruuje Hýbkovu životní pouť na základě průzkumu velkého množství archivních materiálů i rozhovorů s pamětníky. Kniha tak rozšiřuje dosavadní poznání dějin každodennosti a alternativní kultury v socialistickém Československu a přináší i nové informace o zrodu filmového a televizního průmyslu na počátku 90. let.

Přehled vývoje národních kinematografií jednotlivých republik SSSR. vyšlo v Edici Filmový klub 2

Publikace zpracovaná teoretikem divadla předkládá charakteristiku divadla, hry, herce, divadelních forem a projevů. Cesty vývoje a proměn divadla jsou zmapovány od antiky až po současné divadlo, tj. 70. léta 20. století; nechybí ani kapitola věnovaná orientálnímu divadlu a českým a slovenským divadlům. Tabulkový chronologický přehled vývoje divadla, jmenný rejstřík a rejstřík dramatických textů a inscenací. Desítky barevných a čb ilustrací. 1. vydání

Druhá část knihy o režisérovi Janu Němcovi, navazující na první díl událostmi po roce 1974, přibližuje režisérovy životní peripetie v exilu, návrat do vlasti po roce 1989 a umělecké i pedagogické působení Jana Němce až do úmrtí v březnu 2016. Jan Bernard podrobně popisuje Němcův život a tvorbu ve Francii, v Německu i USA a využívá při tom nejen režisérovy autentické vzpomínky, ale i množství archivních materiálů, fotografií, rozhovorů či kritik. Kniha obsahuje také informace o Němcově posledním filmu Vlk z Královských Vinohrad.

This richly contextualized study of Shakespeare's comic engagement with sadness contends that the playwright rethinks melancholy through comic theatre and conversely, re-theorizes comedy through melancholy.

Dramatický román z Nového Zélandu líčí vyšetřování příčin přírodní katastrofy, která zničila přes padesát lidských životů v malém hornickém městečku. Román se odehrává v zapadlé oblasti Jižního ostrova, kterému hrozí nebezpečí sněhové laviny. Důl, který je centrem všehodění, je jedinou obživou místních obyvatel a správa dolu i města nechce učinit nutná bezpečnostní opatření pro jejich vysoké náklady. V okamžiku, kdy k předpokládané katastrofě dojde, jsou postiženi i ti, kteří se ze všech sil snažili neštěstí zabránit. Beletristická složka se v knize prolíná s literaturou faktu.

Sir Jeremy Isaacs has rightfully received numerous accolades for his documentary work, including the Royal Television Society's Desmond Davis Award, an Emmy, and a knighthood from Queen Elizabeth II. His monumental series remains the definitive visual history of World War II, distinguished by the extensive visual documentation preserved by both the Axis and Allies. This war is uniquely understood through its powerful images, with the Nazis meticulously documenting their atrocities in surprising color footage. The series was among the first to fully utilize these resources, providing an extraordinary visual narrative of the 20th century's greatest event. Key highlights include: "A New Germany 1933-39," showcasing Hitler's rise; "Whirlwind," depicting early British losses; "Stalingrad," marking a pivotal defeat for Germany; and "Inside the Reich," offering a captivating look at life in Nazi Germany. The series also features "Morning," one of the few unromanticized views of the Normandy invasion, and "Genocide," a widely shown introduction to the Holocaust. While primarily focused on Europe, it also addresses wartime Japan and the Manhattan Project in "The bomb." This series stands as an essential resource for historians and students alike, ensuring that no serious collection is complete without it. Rarely is film so crucial to understanding history.

Podtitul knihy Heinricha Bolla zní: Aneb jak vzniká násilí a kam může vést. Mladá a pracovitá Kateřina Blumová, mezi přáteli známá jako netykavka či "jeptiška", zastřelí ve svém bytě novináře, kterému slíbila interview, a ještě téhož dne se jde udat. Policie se snaží prokázat Kateřině účast na teroristických akcích, protože se pár dní před vraždou seznámila na večírku s mladým mužem, který dezertoval z armády a je podezřelý z plánování teroristických činů. Případu se zmocní bulvární tisk a roztočí smrtící kolotoč denunciaci a polopravd.