Pavla Frýdlová Knihy

Deset životních příběhů žen, které odešly do ciziny a po letech se vrátily Deset žen, které odešly do ciziny za větší svobodou a možností poznat svět, ale po roce 1989 se vrátily zpět do Čech, vypráví o svých životních zkušenostech a osudech. Deset žen vypráví v knize své životní příběhy. Všechna vyprávění spojuje jeden společný motiv - odchod z rodných Čech do ciziny, většinou spjatý s rokem 1968, a opětovný návrat domů po roce 1989. Ženy vzpomínají na své dětství, motivy a okolnosti odchodu do zahraničí, na život v cizině, který byl často nelehký, i na návrat domů. Vyprávění má často intimní ráz - nechybí v nich otevřené zpovědi o soukromém životě, ale také poskytuje důležité komparativní informace o postavení a právech žen u nás i v zahraničí, pohled na vztahy mužů a žen, popis české společnosti a její proměny po Sametové revoluci, zachycení kulturních rozdílů, kulturní identity. Kniha, napsaná na základě rozhovorů z druhé poloviny roku 2007, volně navazuje na předešlé dvě publikace P. Frýdlové - Ženská vydrží víc než člověk a Ženám patří půlka nebe.

Deset životních příběhů českých lékařek Podobně jako v předchozích publikacích Pavly Frýdlové - Ženská vydrží víc než člověk, Ženám patří půlka nebe, Ženy mezi dvěma světy, Ženy odjinud - vypráví svůj životní příběh deset žen. Tentokrát je to deset lékařek, které byly ochotné se nechat zpovídat, nahlédnout do zázemí své profese, podělit se o své životní zkušenosti a názory s Vámi, čtenářkami a čtenáři. Na rozdíl od předchozích svazků, v nichž se většina výpovědí týkala minulosti, je tato kniha žhavě současná. Oslovené lékařky hovoří hodně o svých dnešních postojích a názorech i o postavení žen v současné české společnosti.

Deset životních příběhů českých cizinek Stejně jako v předchozích třech publikacích Pavly Frýdlové – Ženská vydrží víc než člověk, Ženám patří půlka nebe, Ženy mezi dvěma světy – i v knize Ženy odjinud vypráví svůj osobní životní příběh deset žen. Tentokrát to jsou české cizinky, respektive ženy, které z nejrůznějších důvodů odešly ze své původní vlasti, aby u nás našly nový domov nebo se tu dlouhodobě usadily. Pocházejí z různých koutů světa, buď přijely do Čech (nebo ještě do Československa) studovat a už tady zůstaly, nebo se rozhodly žít v zemi svého partnera, některé k nám přišly po roce 1989 trochu ze zvědavosti a určitě ze sympatií, zejména k české kultuře, jiné si zvolily Českou republiku jako útočiště na svém útěku před válkou či politickým pronásledováním.

Autentické životní vzpomínky poznamenané pobytem v německých koncentračních táborech. Knížka předkládá životní příběh překladatelky a filmové novinářky Kateřiny Pošové. Její autobiografické vzpomínky zaznamenala publicistka Pavla Frýdlová. Vzpomínky začínají na začátku 20. století na Slovensku, odkud Pošová pochází. V širokém záběru představují její širší příbuzenstvo, rodiče a prarodiče i celkově život v židovsko - maďarské rodině. Zásadní zlom do jejího života vnesla 2. sv. válka, během níž byla ona (i její rodina) deportována do Osvětimi a jiných koncentračních táborů. Zážitky z této doby popisuje autentický deník, který tvoří jádro celé knihy. Začíná v prosinci 1944 a je celý psaný tatínkovi, o němž autorka nevěděla, že v koncentračním táboře zahynul. Poslední část knížky zachycuje soukromý život po válce, manželství, rodičovství i profesní život překladatelky a novinářky.

Dvacáté století v životních příbězích deseti žen. V této knize se setkáte s deseti ženami narozenými v letech 1917–1939 a s jejich specifickým pohledem na dvacáté století. Každá vypráví svůj život jiným způsobem. Ovšem utkvělý pocit, že všechny životní kotrmelce nakonec zvládnou, je důležitým zdrojem jejich ženské identity bez rozdílu.... celý text

Kniha Ženy 60+ s podtitulem Už nic nemusím, ale můžu hodně orální historičky Pavly Frýdlové a fotografky Libuše Jarcovjákové představuje deset vyprávění jedenácti inspirativních českých žen ve věku mezi šedesáti a sedmdesáti třemi lety. Navzdory všeobecným očekáváním společnosti jsou i ve třetím období svého života stále veřejně aktivní, ať už v neziskovém sektoru, a to zejména v organizacích pro ženy, v umění, spolkovém životě, profesním nebo akademickém prostředí. Ekoložka, amatérská divadelnice, podnikatelka, včelařka, sociální pracovnice, ale i léčitelka nebo politička v knize sdílejí vlastní perspektivu - pohled zralé ženy, která má co nabídnout nejenom svým vrstevnicím, ale i ženám o generaci nebo dvě mladším. A samozřejmě celé české společnosti.

Životní příběhy deseti žen narozených v letech 1938-1958 vytvářejí kaleidoskopický obraz československé společnosti 2. pol. 20. stol. Autorka volně navazuje na svou předchozí knihu Ženská vydrží víc než člověk. Obě práce vznikly v rámci mezinárodního projektu Paměť žen. O svém životě vyprávějí ženy nejrůznějších povolání a osudů. Jejich výpověď ilustruje společenské a sociální postavení žen, dokresluje obraz rodiny, mezilidských vztahů i celé společnosti. Jedná se o příběhy jedinečné, které se však odehrávaly v konkrétním historickém čase a společenském kontextu. Dokazují, že historii netvoří pouze převratné události, ale i všední dny každého z nás.

Philippe Noiret patří dlouhá léta mezi stálice evropského filmu. Hrál (do roku 1995) za čtyřicet let herecké práce ve 115 filmech, za něž získal mnohá ocenění, včetně Félixe, udělovaného nejlepšímu evropskému herci roku.

Kniha obsahuje hesla z prehistorie filmu a historického vývoje filmové techniky, seznamuje s dějinami filmu jako nového uměleckého druhu včetně detailnějšího pohledu na kinematografie jednotlivých národů, států a kontinentů. Další hesla vyprávějí o významných režisérech a jejich dílech,nejrůznějších filmových profesích a činnostech, které jsou spjaty s uměleckou tvorbou a výrobou filmu. Prostor je věnován také heslům, týkajícím se technického procesu výroby filmu a jeho distribuce, filmovým vyjadřovacím prostředkům, žánrům, druhům i pojmům filmové vědy.