Někrasovova "Kněžna Trubecká" a "Kněžna M.N. Volkonská" a Alfreda de Vignyho "Vanda" 2 ženy a švagrová ruských mučedníků z r. 1825 - děkabristů jsou příkladem síly a odvahy ruských žen minulého století. S láskou a věrností následují své muže do krutého vyhnanství na Sibiři a jsou tak palčivou a nejpůsobivější demonstrací proti carské krutovládě. 2 básně Někrasovovy jsou psány podle zápisků kněžny Volkonské, líčících přesně skutečné události.
Výbor z básnického díla klasika ruské literatury (1821-1878). Verše, které v ruské literatuře poprvé ve větší míře obracejí pozornost na otázku sociální a na dosud tabuizovaná témata, jako jsou např. osudy prostitutek a osudy lidí ze společenské spodiny, a které přinášejí i novou kvalitu básnických prostředků, záměrnou depoetizaci ve střízlivě věcném jazyce, plném prozaismů a hovorových lidových obratů. Výbor je rozčleněn do těchto oddílů: Rašení, Kruté krásy, O svobodě slova; v závěru je zařazen epos Kdo žije šťastně na Rusi.
Seriál neuvěřitelných a humoristických příběhů, které autor slyšel vyprávět na svých cestách po světových mořích. Jednotlivé motivy jsou sepjaty postavou kapitána Žvanilkina, vyprávějícího o své plavbě kolem světa, kterou si vymyslil, vysnil a vyčetl v námořnických knížkách.
