Miroslav Barták Knihy

Vladimír Syrovátka (1938) je Čech narozený v Polsku, ale posunutím státní hranice se stal občanem Sovětského svazu, aniž by se stěhoval; od roku 1947 žije v Čechách. Život je, když… je jeho čtvrtou knihou aforismů. Vydal Štěstí na kolečkách (2005), Pokrok je blbec!? (2006) a Andělé s jedním křídlem (2008). Je znám svými dadavynálezy – dadaistickými groteskními výtvarnými objekty, které představil na nesčetných výstavách a o nichž bylo natočeno několik dokumentárních filmů (např. Svět podle Syrovátky, Absurdní sny pana Syrovátky, Beyond 2000 a další).

Autor, docent MUDr. Jiří Ramba, DrSc., dlouholetý pracovník Dětské stomatologické kliniky 2. LF UK v pražské motolské nemocnici, se celoživotně zajímá o akutní dětskou traumatologii obličeje a také o problematiku dlouhodobých změn a poúrazových deformací. Od 80. let se účastní antropologicko-lékařských výzkumů osobností české historie, kde je jeho hlavním zájmem problematika obličeje. Zkoumal lebky dvou mladopaleolitických žen, u nichž zjistil, že poúrazová růstová asymetrie obličeje po zlomenině kloubního výběžku dolní čelisti se vyskytovala již před více než 25 000 lety. Vyšetřoval lebky českých králů Karla IV., Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad, Maxmiliána II., arcibiskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bilenberka a poustevníka svatého Ivana. Dvanáct let připravoval a shromažďoval materiály pro klinickou studii o onemocnění Bedřicha Smetany. Kniha je výsledkem dlouhodobé odborné práce a příprav a autor v ní soustředil svůj zájem na vybrané jedince z dob lovců mamutů z archeologických nalezišť na jižní Moravě, dále na osobu Karla IV. a jeho utajený úraz v mládí, a nakonec na osobnost hudebního génia Bedřicha Smetany, který jako chlapec utrpěl úraz, jenž byl zřejmě prvotní příčinou jeho pozdějšího ohluchnutí.

Proč vyskočil Archimedes z vany, běhal nahý po ulicích a křičel "Heuréka!" ? Co je kvantum a kam skáče? Už na vás někdy sáhla neviditelná ruka? Znamená dekonstrukce skutečně konec západní civilizace? Tato kniha odpovídá na všechny uvedené otázky a na mnohé další. Zabývá se slavnými myšlenkami západního civilizačního okruhu a vysvětluje jejich podstatu. Snaží se co nejjednodušeji a nejzábavněji objasnit více než osmdesát převratných a komplikovaných vědeckých teorií či tezí - sahajících od řecké filozofie k současné ekonomii a od fyziky k architektuře...Francis Bacon kdysi prohlásil, že vědění je moc; základní myšlenka této publikace by se pak dala vyjádřit slovy, že vědění může být i zábava.

Kniha slouží všem, kteří si chtějí hrát, bavit se, trápit své mozkové závity a hezky je probouzet. Vychází z ranního vysílaní stanice Dvojka, kde se moderátoři s posluchači takto probouzejí. Je to něco jako ranní rituál. Vedle čištění zubů a přípravy snídaně si protáhneme svaly a zapojíme mozek. Ať jste kdekoli a pojedete kamkoli, vezměte si s sebou naši knížku a bavte a trapte sebe nebo okolí. A uvidíte, že se budete usmívat. Úsměv je přece lék na všechny choroby a neduhy. Tak si ho dopřejme.

Knížka je jedinečnou sbírkou citátů a aforismů slavných, při nichž se nejen pobavíte, ale s úspěchem je využijete při nejrůznějších společenských příležitostech, anebo vás inspiruje při psaní dopisů, přání aj. Propracovaný podrobný rejstřík vám pomůže najít to správné moudro pro všední rozhovory, oslavné i mílostné maily či motto pro vlastní radosti a strasti. Soupis autorů se stručnou charakteristikou je pak malou encyklopedií slavných i neslavných osobností.... celý text

„Všichni žijem’ v blázinci,“ tvrdí renomovaný psychiatr a psychoterapeut Radkin Honzák, který již padesát let naslouchá lidským strastem. V rozhovorech s novinářkou Renatou Červenkovou se zamýšlí nad naším způsobem života a stavem společnosti, v níž duchovní rozvoj zaostává za technickým pokrokem. Jaké to má důsledky? Pomohou nám psychofarmaka k pocitu štěstí? Jsou některé nové choroby spíše zlozvyky? Proč se mlčí o negativních stránkách papírových plen? Je psychoterapie skutečně léčbou, nebo ztraceným časem? A co psychopati u vesla? Proč umíráme v nemocnicích, kde to nechceme? Témata rozhovorů nejsou povzbudivá, ale Radkin Honzák je komentuje s ironií a humorem, přičemž upozorňuje na fenomény dnešní doby, které se „příčí Matce přírodě“ a zajišťují psychiatrům dostatek pacientů i do budoucna. Radkin Honzák (* 1939) po promoci na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze 1962 pracoval jako sekundární lékař v psychiatrické léčebně Kosmonosy a poté jako psychiatr – konzultant v Ústavu pro výzkum výživy a později v IKEM. Dnes je asistentem Ústavu všeobecného lékařství 1. Lékařské fakulty UK, ambulantním psychiatrem IKEM a sekundárním lékařem PL Bohnice.

Je příjemné mít další knihu Miroslava Bartáka. V nakladatelské branži si mnohdy vydavatelé nejvíce lámou hlavu nad textem na zadní obálku, aby byl přesný, výstižný, lákavý. Nebo aby vysvětlil čtenáři, co to vlastně četl… Naštěstí ale existují i knihy jiné, kde stačí jen jméno autora. To je tento případ. Stačí jméno: Miroslav Barták. Klasik našeho kresleného humoru, dlouholetý předseda České unie karikaturistů, mistr stručné zkratky, kterému lékař František Koukolík vysekl poklonu neméně stručně: jemná chytrá čára. Kniha A teď už bez legrace! vychází v roce Bartákových pětaosmdesátin a potvrzuje, že chytrý humor nestárne. A proto na závěr jen tolik: Je příjemné mít další knihu Miroslava Bartáka.

Michal Bystrov není klasický autor sloupků. Když nemá náladu, nedonutí se napsat ani řádku. Přesto se mu za posledních deset let podařilo v novinách a časopisech porůznu uveřejnit nezanedbatelné množství těchto krátkých textů svislého charakteru. Z nich potom vybral přesně stovku a vzniklou knížku vám předkládá. V naději, že vás upoutají jeho drobné postřehy ze světa kultury a ponejvíce hudby. Že se s ním vydáte do historie a projdete inspirativními krajinami. Mělo by to mít švih a šmrnc. Nic jiného tenhle nepravidelný sloupkař nechce a víc by si ani nemohl přát. Sloupky a úvahy z let 2011-2021.