Aleš Krejča Knihy

Útěcha pro Marcii Útěcha pro matku Helvii Útěšný list Polybiovi O krátkosti života O stálosti mudrce O duševním klidu

V nakladatelství Paseka již druhé (první 1992) vydání reprintu Váchalova originálu z roku 1924. Toto období patří k umělcovým nejplodnějším. V roce 1924 dokončil mimo jiné nástěnné malby v Portmanově domě v Litomyšli a vydal svou nyní nejpopulárnější knihu, Krvavý román, v jehož závěru již je pevně rozhodnut začíti práci lepší a důstojnější - Postylu kacířskou. Přírodopis strašidel je formálně ironizací a parodizací dobově významného vědeckého encyklopedického díla, Brehmova života zvířat, mapuje však svět zcela odlišný, svět vnitřního autorova vědomí a podvědomí.

Autorova nová básnická skladba je baladickým příběhem o nenaplněné touze, i podobenstvím o marné snaze přemoci lidský úděl.

Text knihy pojednává o nekončící řadě speciálních grafických technik vycházejících ze čtyř základních druhů tisku: z výšky, z hloubky, z plochy a skrze síto, které byly během 15. až 20. století objevovány a zdokonalovány. Obrazový doprovod přináší v reprodukcích ukázky umělecké grafiky těmito technikami zpracované, a krom toho seznamuje čtenáře s podstatnou instrumentální výbavou grafikovy dílny v nákresech.

Kniha obsahuje nejen praktické popisy včetně obrazové dokumentace jednotlivých pracovních postupů, ale i chemické předpisy a výběr nástrojů pro keramickou dílnu. Výklad je doplněn o druhy dekoračních technik, ale především obsahuje množství barevných ukázek uměleckých předmětů, zhotovených touto výtvarnou techniko

Kniha o umělecké grafice - jako další svazek edice Výtvarné techniky - je především názorným odborným návodem pro studenty uměleckých škol, který do detailu objasňuje genezi grafických technik v umělcově ateliéru. Je určena i zájemcům z řad milovníků grafiky a zainteresovaným laikům, toužícím po seznámení s těmito výtvarnými technikami. Svým rozsahem a zaměřením je nezbytnou pomůckou výtvarníkům, kteří se chtějí pokusit o vlastní tvorbu grafických děl, a může sloužit i jako specifická příručka pro sběratele uměleckých předmětů.

Prvotina italského autora, pokládaná za klíčový literární dokument o životě v koncentračním táboře. Autor popisuje každodenní existenci ve vyhlazovacím táboře Osvětim (kam byl deportován roku 1944), jeho obyvatele, společenské „kasty“ i způsob, jak lidé přežívali, dokládá, jak bylo těžké uchovat si v nelidských podmínkách lidskou tvář. Základní a ojedinělé dílo o daném tématu bylo přeloženo do desítek jazyků.

Kniha obsahuje mnoho dějových linií, které se proplétají až na konci. První linie se odehrává v barcelonském paláci, kde se kníže Pedro setkává se svou milenkou Elzevírou. V tu chvíli se Kurt, nemanželský syn knížete, pokouší vniknout do paláce a při pohledu na Elzevíru, kterou zná jako svou bývalou lásku, se jí mstí. Kníže Pedro ji mylně obviní z pokusu o vraždu a uvězní ji. Elzevíra se však podaří uniknout do kláštera, kde se ocitá v nebezpečí ze strany pátera Brůna. Po pokusu o otravu se probouzí a utíká na půdu pitevny, kde se setkává se záhadným mužem. Společně se snaží uprchnout pomocí improvizovaného zařízení. Kníže Pedro umírá, přičemž nevědomky odkázal své jmění jezuitům a zmínil poklad u Honolulu. Jgnác, který se snaží poklad získat, se dostává do potíží s piráty, ale nakonec se mu podaří přežít a setká se s domorodými ostrovany. Další příběh sleduje Marii, dceru hajného, která se snaží najít vraha svého milého Třasoňe. V Pařížském nevěstinci se setkává malíř Fragonard s prostitutkou Klárou, která mu vypráví svůj příběh. Kniha končí postavou spisovatele Paseky, který píše a jeho přítelkyně Anna mu opravuje chyby, což ho přiměje k neuspokojivému závěru.

Veselá knížka vypráví o trampotách, které má děd se svou pátnáctiměsíční vnučkou Janinkou, když se mu naskytne příležitost vzít si její výchovu do svých rukou, byť za časté komplikované asistence početné rodiny. Ke vznikumnoha úsměvných příhod postačí, aby se chvílemi uplatnila dědečkova nepozornost, nebo aby dědeček nechal dítě jednat podle jeho přirozených choutek a případně je ještě podporoval.

Zábavné i smutné vzpomínání na život básníka Josefa Kamena a bouřlivá setkání s přáteli (mj.Jiřím Grušou, Václavem Bělohradským, Karlem Hvížďalou) v exilu v letech sedmdesátých a osmdesátých. O nelehkém údělu básníků, spisovatelů a filosofů vynuceně se ocitnuvších mimo své jazykové a kulturní prostředí.