Sandra Kreisslová Pořadí knih (chronologicky)

Kniha se zabývá institucionálním vývojem a každodenním provozem Vysoké školy zemědělské v Praze (dnešní České zemědělské univerzity v Praze) od jejího osamostatnění v roce 1952 do počátku devadesátých let 20. století. Historický přehled uvede čtenáře a čtenářky do nejstarších dějin vysokého zemědělského školství v Praze a následně do kontextu institucionálního a personálního vývoje, pedagogických a vědecko-výzkumných proměn Vysoké školy zemědělské, včetně společenských, ekonomických a politicko-ideologických procesů, které ovlivňovaly její fungování, organizaci a další směřování. Prostřednictvím životopisných vyprávění publikace nabízí možnost sledovat, jak na jednotlivá období existence instituce v období socialismu vzpomínají zástupci z řad několika generací představitelů školy, akademických pracovníků a studentstva. Vzpomínky reflektují různé otázky od osobních motivací ke studiu, možnosti a průběhu studia, každodenního chodu jednotlivých fakult a kateder, až po vývoj vyučovaných disciplín nebo vliv komunistické ideologie. Vychází ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze.

Das Buch lädt die Leserinnen und Leser in die intime, durch Interviews mit drei Generationen dokumentierte Welt des Familiengedächtnisses ein. Ein gemeinsames Merkmal der befragten Familien ist die freiwillige oder erzwungene Migration der ältesten Generation nach dem Zweiten Weltkrieg. Im Mittelpunkt stehen dabei Familien von in der Tschechoslowakei verbliebenen und von dort vertriebenen Deutschen, von in Kroatien lebenden Tschechen und tschechischen Remigranten aus Jugoslawien bzw. Kroatien. Sandra Kreisslová, Jana Nosková und Michal Pavlásek widmen sich unter anderem Fragen nach der Teilhabe der einzelnen Generationen an der Familiengeschichte, nach Koinzidenzen oder Veränderungen bei der transgenerationellen Weitergabe von Erinnerungen und nach der Rezeption bedeutender historischer Ereignisse, die mit der Nachkriegsmigration zusammenhängen. Das Buch bietet wertvolle Einblicke in das Familiengedächtnis und zeigt verschiedene Strategien der Weitergabe von Erinnerung im Familienumfeld sowie im breiteren Rahmen der Erinnerungskultur der ausgewählten Gruppen und ihres Umgangs mit der Migrationsvergangenheit auf.

Kniha zve čtenáře do intimního světa rodinné paměti, dokumentovaného s příslušníky tří generací vybraných rodin. Jejich společným rysem je zkušenost příslušníků nejstarší generace s dobrovolnou nebo nucenou mezinárodní migrací po druhé světové válce.

Monografie se snaží poskytnout čtenáři vhled do kulturního vývoje skupiny osob německého původu, která zůstala po nuceném vysídlení Němců v poválečném Československu, a to od doby konce druhé světové války až po stav po roce 1989.