August Sedláček

August Sedláček (28. srpna 1843 Mladá Vožice – 14. ledna 1926 Písek) byl český historik, genealog, sfragistik a heraldik.

Maturoval na gymnasiu v Písku v roce 1863. V letech 1863–1867 studoval na filosofické fakultě v Praze. Navštěvoval mj. přednášky historiků Václava Vladivoje Tomka, Antonína Gindelyho, Konstantina Höflera, archeologa Jana Erazima Vocela a klasického filologa Jana Kvíčaly. Podobně jako Zikmunda Wintera i Sedláčka nejvíce inspiroval archivář Josef Emler. Poté působil jako středoškolský profesor dějepisu (zpočátku též latiny, češtiny a němčiny) v Litomyšli (1867–1869), v Rychnově nad Kněžnou (1869–1875) a v Táboře (1873–1899), zde učil mj. Emanuela Chalupného. V Rychnově nad Kněžnou se v roce 1871 oženil s Ernestinou Hlavatou. Po ovdovění v roce 1899 odešel do penze a přestěhoval se do Písku, kde pracoval jako městský archivář. V roce 1922 se podruhé oženil s učitelkou Terezou Barcalovou, která byla témeř o polovinu mladší.

Sedláček již od mládí tíhl k historické topografii a ke kastelologii a přípravou patnáctidílného monumentálního díla Hrady, zámky a tvrze království Českého strávil přes dvacet let, ale z důvodů nakladatelských vycházelo po celý jeho život a bylo dovydáno teprve posmrtně. Při práci v archivech shromáždil nepředstavitelné množství materiálu (jen genealogická a topografická kartotéka má přes 400 000 lístků), řada knih zůstala načrtnuta jen v rukopisných torzech. Četné příspěvky k historii českých měst završila téměř patnáctisetstránková monografie Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou (1911–1913), která vyšla k výročí prvního desetiletí trvání Československé republiky ve druhém vydání. Přestože mu byla vytýkána stylistická neobratnost, plochost podávané látky a zamlčování evropského kontextu, především Pekařem a Novotným, shromáždil k danému tématu vždy obdivuhodné množství dat (data, data, jen data úpěl Pekař), pro která jsou jeho práce dodnes vyhledávané.