Sláva Volný Knihy

Publikace, která vychází u příležitosti 45. výročí okupace Československa v srpnu roku 1968, přináší vzpomínky třinácti významných rozhlasových redaktorů - přímých aktérů tehdejšího dění okolo Československého rozhlasu. Jejich vyprávění, které zaznamenal a zpracoval Sláva Volný mladší, přináší plastické svědectví o společenské atmosféře šedesátých let, o poměrech v rozhlase a charakteru rozhlasové práce. Československý rozhlas, a zejména osobnosti, které v něm působily, výrazně přispěl k postupné liberalizaci společnosti. Bezprostředně po 21. srpnu 1968 se stal symbolem a v jistém smyslu přímo centrem odporu proti okupaci. Díky statečnosti a vynalézavosti mnohých jeho redaktorů a pracovníků se podařilo za dramatických okolností udržet pravdivé a nezávislé vysílání navzdory invazní armádě i domácím kolaborantům. Svědectví účastníků tehdejšího dění je rozmanité, a to podle zaměření a role té které osobnosti. Jedno však mají společné - všichni setrvali ve svém postoji a odmítli přistoupit na pravidla nastupující normalizace, proto je čekal vyhazov, perzekuce anebo emigrace. Mnozí z nich se po listopadu 1989 vrátili k rozhlasové práci nebo se aktivně zapojili do politického a veřejného života země.

Jde o epizodický příběh sledující osudy několika hrdinů v zemědělském družstvu na statku Dubina roku 1999. Lidstvo již začíná dobývat nejbližší planety sluneční soustavy, avšak autor se zaměřuje na úspěchy českého zemědělství, které svými výsledky hravě překonává zemědělcezápadních zemí. Život na vesnici se stal tak snadným, že se hrdinům téměř stýská po dřině a romantice minulých desetiletí. Naivní budovatelské dílo svědčící o autorově nezkušenosti s psaním beletrie. In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction

Kniha rozhovorů s velkou osobností rozhlasové historie Richardem Seemanem. Jeho výpověď se týká nejen politiky, ale i dějin médií, především rozhlasu, neboť byl v dramatických letech 1951–1970 redaktorem zahraničního vysílání a jeho kolegy byly takové osobnosti jako Karel Kyncl, Jiřina Šťovíčková, Jan Petránek či Jiří Dienstbier. Je to zároveň v kostce život člověka, který prošel řadou dějinných zvratů dvacátého století. Kniha může zaujmout a oslovit historiky, novináře, ale i zvídavou část veřejnosti.

Přemýšlíte, co uvařit a napéct ve všední dny i o víkendech, abyste svou rodinu či hosty překvapili něčím novým? V tom případě vás může inspirovat tato kniha plná receptů slavných osobností. Vnímat jídlo jako afrodiziakum Vás naučí v úvodu MUDr. Miroslav Plzák. A pak přijde na řadu 88 originálních receptů známých celebrit. Mezi jinými např. maki-sushi Romany Vítové, kachna na pomerančích podle Katky Hrachovcové-Herčíkové, servítkový knedlík Petra Novotného, krušnohorské brambrdle Josefa Aloise Náhlovského, pizza Andrey Verešové, obrácená jablečná omeleta Lindy Finkové, tiramisu Radky Kocurové, flambovaný mariánský dort Honzy Čenského, paella Elen Černé-Valentové, musaka z lilku Kláry Doležalové, švestková omáčka Dády Patrasové, guiche Karla Voříška, těstoviny s pestem Báry Štěpánové, kuřecí mišmaš salát s fazolkami kouzelníka Pavla Kožíška nebo také šulánky z masa, rýže a se zelím, jak je dělá Květa Fialová. Jako zákusek přidáváme rozhovory s celebritami zejména o jejich lásce k jídlu. Mimochodem, ztotožnit se s nimi můžete i v případě jídel, která byste nikdy nevzali do úst!

Příběh se odehrává počátkem 90. let minulého století v prostředí lesních dělníků. Redaktor z Prahy přijíždí na základě anonymního tipu do Jizerských hor pátrat po okolnostech podivného pracovního úrazu se smrtelnými následky jednoho z nich, podle pisatele dopisu však vraždy. Jeho příjezd rozpoutá řetěz dalších úmrtí. Novinář se snaží vypátrat, kdo za tím vším stojí, ale ani on neujde pozornosti vraha, který rozhodně nezná slitování…

21. srpen 1968 dodnes mnohým lidem zní hlasem Slávy Volného. Jeho rozhlasová reportáž z ulic okupované Prahy se stala symbolem o pomoc volajícího národa a nesmazatelně se zapsala do dějin české žurnalistiky. Jeho paměti jsou jedinečnou a nesmírně čtivou výpovědí o životě v Československu padesátých a šedesátých let, výpovědí o nezměrném zklamání, které v srpnu 68 postihlo ty, kteří věřili v "socialismus s lidskou tváří". Mediálním partnerem knihy je časopis Týden. Vychází s podporou Nadace Charty 77 a Českého literárního fondu.

Hlavní hrdina Arny se díky svému kádrovému profilu (syn emigranta) stává zřízencem pražských pohřebních služeb. Setkává se se zvláštním společenstvím lidí, kteří se vlastní či nevlastní vinou ocitli na okraji společnosti. Černý humor, tragikomické, často nechutné historky z netradičního prostředí vytvářejí vlastní mikrosvět, který je pro Arnyho zajímavou životní školou. Bizarní svět posledních věcí člověka se stává pokřiveným zrcadlem normalizační společnosti 80. let.