Knižní podoba rozhlasového pořadu Láska za lásku, vysílaného od roku 1997, který Jiří Anderle spolu se svým rozhlasovým kolegou Vladem Príkazským daroval svým posluchačům. Vzpomínky akademického malíře a grafika, které dosud vyšly na dvou CD, vydává Radioservis knižně s exklusivním obrazovým doprovodem. Vyprávění o výtvarníkově dětství, které kouzlem důvěrně známé, leč neopakovatelné všednodennosti upoutá každého čtenáře, citlivě doplňují malířovy nové ilustrace.
Každý básník by si přál, aby jeho tvorba zasáhla tak početné publikum, jako se to daří Františku Novotnému. Jeho básně a písňové texty znějí pravidelně na koncertech Spirituál kvintetu, ale největší publicitu jim poskytuje Český rozhlas v posluchačsky nesmírně oblíbených pořadech Sváteční dobré jitro nebo Okouzlení slovem. Nová sbírka veršů a esejistických textů Tichá vůně slov vznikla právě díky těmto rozhlasovým pořadům.
Soubor povídek obsahuje zhruba tu část díla, jež vyšla ještě za jeho života, a tedy to jediné, co autor sám připravil do tisku. Setkáváme se tu s velmi odlišně vyhraněným stylem drobných próz mladšího období, shrnutých v útém cyklu Rozjímání (knižně poprvé 1912) a vzácných mimo jiné i proto, že Kafka většinu svých raných próz spálil. Dále jsou tu dvě vývojově a umělecky významné povídky Ortel (1915) a Proměna (1916), cyklus Venkovský lékař (1919) a povídka V kárném táboře (1919). Svazek uzavírá cyklus Umělec v hladovění (1924).
Sbírka poezie vycházející u příležitosti 250. výročí narození W. A. Mozarta. Vladimíra Holana Mozartova hudba a osobnost natolik fascinovala, že ji věnoval dva básnické cykly - první pochází z roku 1937 a druhý z padesátých let.
František Novotný oslovuje posluchače Českého rozhlasu po mnoho let jako moderátor i autor literárních a publicistických pořadů (v poslední době například Nedělní dobré ráno nebo Okouzleni slovem). Uplatňuje v nich své poetické vidění světa, které i ty nejobyčejnější zážitky všedního dne promění ve svátek. Oceňují to nejen posluchači, ale také čtenáři. Jeho sbírky veršů se prodávají v mnohatisícových nákladech, což je v tomto žánru naprosto mimořádné. Nová sbírka Jak se hladí duše dostala název podle pořadu, který autor uváděl v Klementinu a v Divadle U Valšů. Soustřeďuje výběr básní a drobných esejistických textů, které je možno charakterizovat jako lyrické miniatury, tematicky vycházející z těch nejběžnějších situací a zážitků. Mnohé z nich nesou ve svém názvu slovo „chvála“: Chvála srpnových snů, Chvála otázek, Chvála trampot, Chvála venkovských hospůdek, Chvála letních mostů, Chvála štrůdlu, Chvála jesliček… A k tomu lze přidat ještě jednu chválu – české řeči, s níž autor zachází s úctou a respektem. Projevuje se zde bezpochyby jeho celoživotní rozhlasová zkušenost. Mimořádnost sbírky podtrhuje skutečnost, že ji svými ilustracemi ozdobil světově uznávaný výtvarník Jiří Anderle
Jiří Anderle se nám svým dosavadním dílem jeví jako uvědomělý člověk 20. století, jako článek řetězu v kulturně historickém vývoji evropského umění. Proto také není obtížné předpovědět jeho další vývoj. Tématem mu vždy bude člověk se svým duchovním světem a životní situací. Jeho specifické nadání a nevšední, strhující obrazotvornost nás budou znovu a znovu udivovat.
Velkolepá obhajoba sedmdesátiletého Sokrata, již přednesl r. 399 př. n. l. před athénským soudem, byla Platónem svébytně zpracována, pravděpodobně je však i dobrým svědectvím skutečné události. Sokrates zde osvětluje smysl svého poslání, které spatřoval v odkrývání pravé podoby lidské nevědomosti a jen předstírané moudrosti a v napomínání členů obce, aby se stále duševně zdokonalovali a pouze v tom viděli opravdovou ctnost. Ztělesňuje vyrovnaného a před pravdou a jejími následky neuhýbajícího filosofa.
Obrazy, grafiky, kresby 1950-2016. Od svého nástupu na českou výtvarnou scénu v polovině šedesátých let 20. století získal Jiří Anderle ojedinělé místo v domácím i mezinárodním kulturním kontextu. Proslul především grafickou tvorbou - vyvíjel nezaměnitelnou uměleckou řeč založenou na mistrném kombinování grafických technik. Anderleho grafika byla oceněna na řadě mezinárodních bienále a trienále grafiky. Rozsáhlé a různorodé dílo, které Anderle vytvořil za více než padesát let, zahrnuje grafické listy, kresby, obrazy a plastiky. Při veškeré rozmanitosti forem a technik v něm vnímáme společný jmenovatel kritického humanistického vidění zaměřeného na konkrétní historické jevy i obecná lidská témata. Reflektuje svět prostřednictvím groteskní proměny, v níž se lidská postava stává metaforickým ztělesněním vnitřní povahy. Jedním z důležitých rysů díla Jiřího Anderleho je inspirace primárními kulturami. V autorových výjevech jsme tak svědky velkolepých dramat, v nichž se úžas nad lidským „pradávnem" mísí s ironizací záporných jevů moderní společnosti. Publikace vychází u příležitosti autorových osmdesátých narozenin, je ohlédnutím za autorovým celoživotním dílem. Vedle textu vedoucího kurátora GASK - Galerie Středočeského umění Richarda Druryho zde najdete i výmluvné osobní vzpomínky samotného autora.
Kniha díle je záznamem tří setkání malíře a rozhlasového režiséra Jana Tůmy s malířem a grafikem Jiřím Anderlem na výstavě Panoptikum / Cabinet of curiosities v galerii Obecního domu v Praze 2016–2017, uspořádané k 80. narozeninám Jiřího Anderleho. Setkání nad reprezentativním výběrem obrazů a grafických listů, nabízejícím pohled na peripetie života a tvorby Jiřího Anderleho, určily také formální podobu knihy. Vedle rozhovorů a biografických vstupů jsou součástí textu úvahy, vyvolávané jednotlivými reprodukovanými díly. Společným jmenovatelem těchto úvah je mystický obraz Zlatého věku, což je téma trvale přítomné v kulturních dějinách světa, promítající se do umělecké tvorby a zcela jistě také do individuálního prožitku štěstí.
Autobiografické vzpomínky našeho významného akademického malíře a grafika na roky, kdy bydlel na Novém světě v Praze na Hradčanech. Autor přišel do Prahy z rodného Pavlíkova v roce 1951, aby zde studoval na Vyšší škole uměleckého průmyslu. V letech 1966 až 1990 bydlel na Novém Světě na Hradčanech a na tuto dobu ve své knize vzpomíná. S láskou vypráví o starobylých tajemných zákoutích této části Prahy, vzpomíná na lidi, se kterými se tam setkával a jejich tváře zpřítomňuje vlastními kresbami.
