Josef Myslivec

Josef Myslivec (1907 Praha – 1971 tamt.) byl český právník, historik umění, byzantolog a překladatel, v 50. letech politický vězeň, otec Michaely Freiové.

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kromě toho však studoval také dějiny umění a zajímal se zejména o byzantské umění, kde ho silně ovlivnila škola ruského byzantologa N. P. Kondakova, který ke konci života přednášel v Praze. V letech 1945-1948 byl jedním z redaktorů časopisu Vyšehrad a roku 1947 vydal dvě knihy, věnované východnímu křesťanskému umění: Ikona a Dvě studie z dějin byzantského umění. Po roce 1948 se živil jako překladatel a pod pseudonymem Martin Šíma vydal několik překladů z ruštiny (Leskov, Čechov aj.).

Počátkem 50. let byl v procesu s katolickými intelektuály odsouzen na 10 let vězení a jako vězeň pracoval v uranových dolech na Jáchymovsku a na Příbramsku. Roku 1960 byl propuštěn na amnestii a pracoval jako skladník, později mohl externě spolupracovat s Ústavem dějin umění ČSAV. V letech 1968-1970 přispíval do časopisů Via a Katolické noviny, zejména na liturgická témata. Pod pseudonymem Pavel Strachota vydal roku 1970 v Římě výbor z patristických textů pod titulem Hlasy otců.