Jan Mikolášek

Jan Mikolášek (7. dubna 1889, Rokycany – 29. prosince 1973, Praha) byl český léčitel a znalec bylin, který sice neměl lékařské vzdělání, ale dokonale znal byliny a věděl, kterou na co nasadit. Z moči dokázal diagnostikovat onemocnění, které následně léčil bylinkami. Jeho schopnosti využíval například prezident Masaryk, ale i nacisté a komunisté. V 50. letech byl však označen za šarlatána, odsouzen a komunistický režim chtěl, aby se na něj zapomnělo.

Pocházel z rodiny zahradníka (děd působil jako zahradník u jistého hraběte). Po vzoru otce se vyučil zahradníkem a zájem o bylinky ho přivedl k přírodnímu lékařství. Po studiích odešel do Rakouska. V roce 1918 poznal Josefu Mühlbacherovou, která určovala diagnózy z moči. Rozpoznala v něm mimořádný talent a zasvětila ho do způsobu diagnózy. Později se odborně vzdělával v oboru, mj. u vídeňského profesora, avšak jeho schopnost léčit, vnímal jako „dar od Boha“. V Čechách léčil prvorepublikovou elitu a následně i nacisty. Během nacistické okupace se musel potýkat s „lékařskými zkouškami“, během kterých musel před komisí analyzovat 29 lahviček s močí. U „testu“ uspěl, u všech vzorků správně uvedl, jakou chorobou trpěli ti, kterým moč patřila. Dokonce správně identifikoval i moč zemřelého člověka. O tom však nejsou žádné záznamy, Mikolášek to pouze popsal ve svých pamětech. Během toho nuceně získal jako pacienta Martina Bormanna, tajemníka německého diktátora Adolfa Hitlera. Navštívil ho nejméně třikrát, protože ho trápily žlučové kameny. Léčil i protektora Karla Hermanna Franka. Obraceli se na něj lidé z různých společenských vrstev. „Do Jenštejna (kde Mikolášek bydlel), se svého času táhly kilometrové fronty pacientů. Mikolášek léčil i řadu uznávaných celebrit, lékařů, profesorů. Když však věděl, že pacienta nevyléčí, nebo když šlo o chirurgická zranění, na které jsou bylinky neúčinné, posílal pacienty k lékařům. Mezi jeho pacienty a pacientky patřili například prezident Masaryk, manželka Karla Čapka Olga Scheinpflugová, český malíř Max Švabinský, hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster či houslový virtuos Jaroslav Kocian. I po komunistickém převratu pokračoval Mikolášek dál ve své práci. „Dokázal gestapákům, že má léčivé schopnosti. Po válce, kdy by měl jít do vězení, že kolaboroval s gestapem, se těšil sympatiím i u komunistů. Podle dostupných údajů mu v průběhu 60 let rukama prošlo 5,5 milionu pacientů, většině z nich údajně pomohl.

Byl ženatý a neměl děti. Sám říkal, že je jeho manželství jen formální. Byl homosexuálem a měl utajovaný poměr, což bylo v konfliktu nejen s jeho křesťanským přesvědčením, ale i v rozporu s tehdejšími zákony.

Na rozlehlém jenštejnském pozemku si nechal postavit krásnou vilu s bytem i ordinací, ve které léčil. Vedle domu byl domek se skladem a mísírnou bylinek. Diagnostiku onemocnění poskytoval zdarma, ale bylinky prodával, díky čemuž zbohatl. Koncem 40. let předepsal pacientům průměrně vagon bylin měsíčně. Měl tři skupiny klientů – běžné lidi, kteří za ním přijížděli domů a stáli před jeho vilou dlouhou frontu, pak šlo o pražské prominenty a třetí skupinou byli primáři pražských nemocnic. Ti mu posílali vzorky moče pacientů s chorobami, u nichž si nebyli jistí diagnózou. Brali ho za experta přes bylinky a dobrého diagnostika. Peníze z prodeje bylin si nenechával jen pro sebe. Přispíval například Červenému kříži, díky čemuž mohly nemocné děti vycestovat na ozdravné pobyty.

Mezi jeho klienty patřila např. rodina továrníka Ringhoffera, nebo prezident Zápotocký a množství „celebrit“ kulturního českého života. Proslýchá se, že vzorek moči mu poslal i anglický král. Právě Zápotockého údajně zachránil před amputací nohy a stal se tedy jeho chráněncem. Po jeho smrti byl však odsouzen kvůli údajným daňovým podvodům (vykonstruováno), k odnětí majetku a ke ztrátě občanských práv a svobod. Ačkoli ho mnozí považují za šarlatána, prokazatelně dokázal vyléčit tisíce osob s rozličnými zdravotními problémy. Bohužel, často byl schopen přesně odhadnout i hodinu úmrtí, nebylo-li již nemocnému pomoci. Více - viz kniha „Vzpomínky přírodního léčitele“.

V roce 2020 o něm byl natočen film Šarlatán v režii Agnieszky Hollandové podle scénáře Marka Epsteina, který do knižní podoby převedl Josef Klíma.