Karel Farský
Také znám/a jako: Pavel Nemo
ThDr. Karel Farský (26. července 1880 Škodějov - 12. června 1927 Praha) byl český římskokatolický reformistický kněz, později spoluzakladatel, vůdčí ideová osobnost, teolog, duchovní, biskup a první patriarcha Církve československé husitské. Rodák z podkrkonošského Škodějova (dnes část obce Příkrý v Libereckém kraji) nedaleko Vysokého nad Jizerou, po ukončení docházky do obecné školy v Roprachticích absolvoval za přispění svého strýce, vyšehradského kanovníka Josefa Farského, pražské Akademické gymnázium (1892-1900). V letech 1900-1904 vystudoval teologickou fakultu Karlovy univerzity, kněžské svěcení přijal 29. 6. 1904. Následně jako kaplan dva roky (1904-1906) působil v duchovních správách Ostrov a Pernink (v současnosti Karlovarský kraj). Vytrvalost, píle a cílevědomá snaha věnovat se soustavné badatelské práci jej přivedly zpátky do Prahy. Na své alma mater získal místo adjunkta (1906-1909), 4. 12. 1909 byl na základě obhájení disertační práce De Divinatione et magia in Sancta Scriptura (O božském zjevení a zázracích v Písmu svatém) prohlášen doktorem teologie. Po konfliktu s pražským arcibiskupem kardinálem Lvem Skrbenským z Hříště rezignoval na akademickou dráhu a jako středoškolský profesor náboženství vyučoval na I. a II. reálném gymnáziu v Praze (1910-1914), poté na II. reálném gymnáziu v Plzni (1914-1919). Byl dlouhodobým stoupencem idejí modernismu, proto se po obnovení činnosti Jednoty katolického duchovenstva (7. 11. 1918) stal jejím členem. Aktivně se zapojil i do činnosti Ohniska, volného sdružení v rámci JKD, které podle svých stanov „…usilovalo o realizaci církevních reforem až k jejich úplnému provedení“. Na základě rozhodnutí členské schůze bylo Ohnisko dne 15. 9. 1919 rozpuštěno, založen Klub reformních kněží a Karel Farský zvolen jeho předsedou. Vzhledem k náročnosti výkonu této funkce, vyžadující jeho přítomnost v centru hnutí, opustil Plzeň a nastoupil místo tajemníka v církevním oddělení Ministerstva školství a národní osvěty, kde působil do podzimu roku 1920. Pod jeho vedením proběhly všechny významné vnitrocírkevní události v letech 1920 - 1927. Stál u zrodu samostatné reformní a národní Církve československé (8. 1. 1920, státního uznání se jí dostalo 15. 9. 1920), byl členem jejího prvního řídícího grémia Církevního výboru, po jeho přejmenování v srpnu 1920 na Ústřední církevní výbor pak předsedou. Biskupem západočeským se sídlem v Praze byl zvolen v roce 1923, prvním patriarchou CČS v průběhu I. řádného sněmu (29. - 30. 8. 1924). Ve velmi složitých vnějších podmínkách společenských, politických, právních a hospodářských i při vnitřních ideových sporech, ale za nadšené a obětavé podpory laiků, dokázal se svými spolupracovníky položit pevné základy svébytnosti nové církve v rovině věroučné, obřadní, organizační, vzdělávací, osvětové i vydavatelské a navázat první mezinárodní ekumenické kontakty (Stockholm 1925, USA 1925-1926). Důkazem správnosti zvolených postupů byla postupná konsolidace CČS, vzrůstající počet věřících, náboženských obcí i vlastních univerzitně vzdělávaných duchovních, spontánní výstavba nových sborových budov a vybudování vlastní bohoslovecké koleje v Praze-Dejvicích. Pro Církev československou husitskou zůstává dodnes inspirativní osobní vklad prvního patriarchy – tvůrčí práce liturgická a ideová i příklad jeho neúnavné činnosti kazatelské, misijní, publikační, katechetické a pastorační. Jeho dílo určilo základnu bohoslužebnosti a spirituality CČSH a odráží se znatelně v její věrouce, sociální orientaci i církevních řádech, od založení po celou dobu její existence a působení. ThDr. Karel Farský, vyčerpán a vážně nemocen, zemřel 12. 6. 1927 ve věku nedožitých 47 let. Urna s jeho popelem je uložena v Husově sboru v Praze-Dejvicích. Odkaz prvního patriarchy se k výročnímu dni jeho úmrtí každoročně připomíná celocírkevním shromážděním v rodném Škodějově, bohoslužbami ve všech náboženských obcích a mnoha bohoslužebných střediscích; pozornost je mu věnována téměř průběžně v církevních periodikách (Český zápas, Theologická revue a kalendář Blahoslav), řada sborových budov nese jeho jméno. Sbor Dr. Karla Farského ve Vysokém nad Jizerou má ve svých prostorách zřízenu stálou expozici, věnovanou památce tohoto nejvýraznějšího z kněží-modernistů, otců-zakladatelů Církve československé husitské.