Jan Srb Knihy

Dva díly v jednom svazku. Dobrodružství čtyř nerozlučných přátel v neklidných časech vlády Ludvíka XIII. Děj se odehrává za vlády Ludvíka XIII. s hrdiny d´Artagnanem, Athosem, Porthosem a Aramisem.

V devatenáctém století se na těžké galeje mohl dostat třeba člověk, který zcizil bochník obyčejného chleba. Pokud se z nucených prací pokusil uprchnout, za kus pečiva pak musel v nelidských podmínkách lámat kámen víc než dvacet let. Takový byl i smutný osud Jeana Valjeana. Po propuštění z vězení se proto rozhodl být ochráncem těch nejchudších a nejslabších, jenže minulost kriminálníka a fanatický policejní úředník Javert jsou mu neustále v patách… Bídníci jsou asi nejznámějším francouzským románem všech dob. Ačkoliv se jedná o kritiku tehdejší společnosti a její povrchní morálky, i dnešní čtenář s překvapením zjistí, že se od „Valjeanových a Javertových dob“ v řadě ohledů až tak moc nezměnilo.

Román Zabiják patří do cyklu dvaceti románů Rougon-Macquartové s podtitulem “přírodopisná a sociální studie jedné rodiny za druhého císařství.” Jak už název díla napovídá, nejedná se zrovna o veselou četbu, s tou se však u Zoly setkat ani nelze. Hlavní postavou románu je pajdavá Gervaisa, pradlena, která žije v Paříži na hromádce s Lantierem, opilcem a budižkničemu, který z ní neustále tahá pracně vydělané peníze. Když od ní jednoho dne uteče kvůli jiné ženě, vyslyší Gervaisa dlouhotrvající prosby klempíře Coupeaua, spořádaného muže, který ji vroucně miluje, a uzavře s ním sňatek. K synům Lantiera tak brzy přibude ještě dcera Nana, jejíž jméno vám jistě není neznámé.

Noc v Bombaji (1940), druhý Bromfieldův "indický" román u nás vyšel poprvé v roce 1946, nynější druhé vydání v Melantrichu je obnoveným a upraveným vydáním z tohoto roku. Hlavním motivem románu je příběh romantické lásky, která pomůže svou čistotou a silou najít smysl života krásné, požitkářské ženě, znuděné penězi, prázdným životem a přízní mužů. V Bombaji, největším indickém přístavu, kde se mísí prvky západní a východní civilizace se sešla skupinka dobrodruhů z celého světa, snažící se zahnat nudu v hranách, barech, na dostizích a na večírcích u bohatého a zhýralého mahárádži. Odehrávají se zde jejich malá osobní dramata, osnují se pletichy, proplétají se složité vztahy, ale každý z těchto lidí hledá únik z kolotoče nudy a mravní prázdnoty. S těmito ztroskotanci a prázdnými požitkáři ostře kontrastují lidé, kteří objevili smysl svého života v práci pro Indii, jejíž rozmanitou společnost a bohatou i krutou přírodu si zamilovali.

Sergej Mouret po složení kněžských slibů odjede na farnost v zapadlé francouzské vesnici Artaud. Do nové práce, kterou vnímá jako poslání, se vrhne s nadšením. Pro místní je ale mnohem důležitější každodenní starost a boj o chléb vezdejší, kterého mají tak málo, než rozjímání nad božskou dokonalostí a Panenkou Marií. Vše se náhle změní, když abbé Mouret při návštěvě sousedního panství zahlédne krásnou správcovu schovanku Albínu… První vydání románu čtenáře zaskočilo – všichni totiž čekali další Zolovo drsně naturalistické dílo. Místo něj dostali jímavý lyrický příběh psaný stylem, který neztrácí svěžest ani v dnešní době.