Václav Vladivoj Tomek

JUDr. Václav Vladivoj rytíř Tomek/ Wácslav Wladivoj Tomek (31. květen 1818 Hradec Králové – 12. červen 1905) byl český historik, archivář, politik a pedagog druhé poloviny 19. století. Proslul zejména dosud nepřekonaným dvanáctisvazkovým dílem Dějepis města Prahy a pětisvazkovými Základy starého místopisu pražského.

Tomek byl velmi výkonný a produktivní badatel, především pozitivistický historik a archivář. Patřil mezi konzervativní část české historické obce národních obrozenců. Po dokončení práv se stal soukromým badatelem a soukromým učitelem dětí Jana a Marie v rodině Františka Palackého, který jej také v začátcích podporoval i v profesní kariéře. Později se oba historikové názorově rozešli, nikoliv definitivně. Od roku 1850 působil jako pedagog na Universitě Karlo-Ferdinandově, po rozdělení na německou a českou část roku 1882 se stal prvním rektorem české části.

Souběžně byl činný i v politice. V letech 1861-70 byl poslancem českého zemského sněmu a častým prostředníkem při jednání české politické reprezentace s Vídní. Roku 1885 byl jmenován členem panské sněmovny Říšské rady a dne 30. listopadu 1898 byl povýšen do rytířského stavu.

Ve svém Dějepise města Prahy a dalších svých dílech vylíčil dějiny de facto celé země, na rozdíl od Palackého prosazoval pozitivismus, ideovou prostotu a důraz na faktografii.