Milan Nakonečný Pořadí knih

Soubor Umění a psychoanalýza byl napsán v osmdesátých letech minulého století, kdy jeho autor Milan Nakonečný, tehdy odborný asistent vyučující psychologii na Filosofické fakultě UK v Praze, byl jako „politicky nespolehlivý“ vyhozen z vysoké školy a kdy také z politických důvodů nemohl vyjít tento soubor v knižní podobě. Po mnoha letech autor text, spolu s několika jinými, nalezl a rozhodl se ho v přepracované podobě vydat. V této knize svůj zájem o malířství a poezii propojuje s kriticky pojatou psychoanalýzou, která se o poezii a výtvarné umění hluboce zajímala. A naopak, literární i výtvarný surrealismus byl závislý na psychoanalýze. Psychoanalýza současně byla a dodnes je pro mnohé kunsthistoriky a teoretiky umění, ale i po řadu teoretiků psychologie „l’enfant terrible“ empirických věd, redukujících estetické zážitky na modely informace a lidského chování. Autor se pokouší o kritický přístup k psychoanalýze jako poznatkům intuitivních klinických zkušeností zpracovaných do pozoruhodného systému vědeckého poznání, které i přes řadu omylů přineslo revoluci do pojetí lidské psychiky, její výstavby a zejména dynamiky. Umělecká činnost všeho druhu je činnost v podstatě duševní a jako k takové k ní psychologie i psychoanalýza může říci mnoho zajímavého. Tak zvané „avantgardní umění“ v souvislosti se společensko-ekonomickým rozvojem a závaznou racionalizací otevřelo umění mnoho pozoruhodných cest až k vrcholům „abstraktního expresionismu“, cest, jimiž bohužel proklouzlo mnoho umělecky bezcenného nihilismu do náručí snobismu. Umělecké artefakty už dnes nejsou namnoze spojeny s tvorbou a prožíváním krásy, ale jen se všudypřítomným principem zisku a ztrátou cti nazývat se uměleckými. Tak se autor této knihy s jejími čtenáři loučí kapitolou nazvanou příznačně „Sbohem, kráso“.

Publikace přináší rozsáhlé pojednání o vývojové etapě utváření filosofických a empirických základů psychologie v době, kdy se psychologie ještě nevyvinula v samostatnou vědu. Kromě známých témat se autor zaměřuje i na dosud neuvedená, včetně vlivu mystiky a esoterních soustav na lidský duševní život. Obsahuje pojednání o starořecké magii, středověké mystice, renesančním hermetismu, mesmerismu a podrobnou analýzu polemiky o spiritismu na konci 19. století mezi významnými vědci a filosofi. Závěr knihy ukazuje, jak se vliv některých představitelů vědy a filosofie 19. století promítl do vzniku významných směrů v psychologii 20. století, jako jsou fenomenologická psychologie, logoterapie, daseinsanalýza, gestaltismus, psychoanalýza a psychologie osobnosti. Publikace přináší nové pohledy na klíčové postavy a proudy, jež jsou pro studium historie psychologie zásadní, avšak dosud málo přístupné. Většina textu vychází z původních pramenů a zkoumá propojení vývoje psychologie se společenskými poměry dané doby. Kniha pokrývá dějiny psychologie od starověku přes středověk až po novověké počátky jako samostatné empirické vědy.

Kniha podává netradiční úvod do základů a záhad lidské psychiky. V tomto smyslu přináší u nás dosud nepublikované poznatky a je tedy nejen velmi informativní, ale i podnětná.

Pro zájemce o psychologii jsou klíčové otázky týkající se lidské povahy a motivace chování. Třetí rozšířené a přepracované vydání této knihy se snaží odpovědět na otázku, proč lidé jednají tak, jak jednají. Publikace je nejobsáhlejší systematickou českou prací na toto téma, které je významné nejen v obecné psychologii, ale i v aplikovaných oblastech. Nové informace přináší i klinickým psychologům, pro něž je identifikace motivů činů klíčová. Studium motivace umožňuje porozumět složitým souvislostem lidských příběhů a psychologickým příčinám činů. Teoretický úvod zahrnuje terminologii psychologie motivace, principy fungování motivačního procesu, analýzu vývoje motivačních systémů a další nezbytná témata. Fenomenologie chování se zaměřuje na analýzu agrese, sexu, výkonu, touhy po moci, úzkosti, altruismu a různých forem sociálního chování. Kniha také poskytuje přehled významných psychologických teorií motivace. Autor vyplňuje mezeru, kterou vytváří jednostranně pojatá empirická psychologie, a zahrnuje i tradiční fenomenologické přístupy, které se snaží proniknout hlouběji do kořenů lidské psychiky.

Přepracované a rozšířené vydání titulu Lidské emoce. Psychologický výklad emocí, prafenoménu regulujícího lidské chování. Emoce, které jsou podstatou motivace i organizace našeho chování, se v průběhu vývoje lidstva rozrostly z původních instinktů ve velmi diferencované cítění. Hodnocení, aktivace chování, reakce na vnější i vnitřní podněty... to vše je spjaté a regulované právě prostřednictvím emocí. Přední český psycholog zevrubně popisuje fenomén emocí, seznamuje čtenáře s nejslavnějšími teoriemi emocí, vysvětluje jejich komplikovanou strukturu. Knihu ocení především studenti.

Kniha přináší přehled základních psychologických věd, včetně obecné psychologie, psychologie osobnosti, sociální psychologie, vývojové psychologie a psychopatologie. Čtenář se seznámí s hlavními tématy obecné psychologie, jako jsou vnímání, imaginace, myšlení, cítění a motivace, a také s dynamickou strukturou a funkcemi jáství. Publikace zahrnuje psychologické základy dyadických vztahů a přehled psychických zvláštností v různých životních obdobích, včetně dětství, dospívání, dospělosti a stáří. Dále se věnuje základům psychopatologie a psychoterapie, včetně metod a směrů. Na konci knihy je obsáhlý slovníček psychologických termínů pro lepší orientaci v odborné terminologii. Na rozdíl od ilustrovaných učebnic psychologie z angličtiny se tato kniha zaměřuje na podrobný úvod do teorie psychiky a její filosofické aspekty. Autor se snaží integrovat empirickou psychologii s fenomenologickým přístupem, který vrací pozornost k primární zážitkové dimenzi. Věnuje se také analýze imaginace, citů a dalších témat souvisejících s intrapsychickou doménou. Kniha je výsledkem srovnávacího studia a autorovy pedagogické praxe, která ukazuje, že psychologické myšlení vyžaduje kombinaci empirických znalostí, teoretických vědomostí a filosofického vhled.

Málokterý filosof 20. stol. budí tolik nadšeného obdivu i zlostného zatracování jako Julius Evola . Tvrdá kritika mu dodnes vytýká především jeho fašistickou minulost a to, že se jeho poválečné dílo, odmítající současnou kulturu Západu jako úpadkový produkt liberalismu, ekonomismu a konzumního způsobu života stalo biblí pravicového terorismu. Tato publikace předkládá nejprve vědecko-empirické poznatky o dané látce, poté se autor věnuje problematice kulturně srovnávací a náboženské problematice lidské sexuality a dospívá až k jejímu transcendentnímu jádru, vyjádřenému znakem posvátnosti a iniciační funkcí. Proti pandemii fyzického sexu na Západě a konzumnímu hédonismu staví téma sakrální stránky lidského sexu. Evola ve své knize ukazuje skutečnou metafyzickou podstatu sexu a současně ztrátu jeho plnosti v bídě sexuálního života Západu. Je to velká a hluboká konfrontace sexu jako nástroje prchavé rozkoše a sexu jako posvátného fenoménu, který i jako takový lze prožívat v míře dalece přesahující jeho orgiastický vrchol.

Kniha tří pedagogů Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a několika externistů se zabývá tématem v odborné literatuře dnes velmi vzácným, nicméně závažným, jehož aktuálnost se již rýsuje zejména na pozadí současného diskursu „filosofie mysli“. Je to téma duše, které je v této knize zasazeno do historického rámce vývoje a perspektiv tomistické psychologie, jež byla vědou o duševním životě člověka a filosofií jeho metafyzické podstaty.