Álegríův román je psán poutavě, je neobyčejně pestrý ve svých motivech z nejrůznorodějšího prostředí, a i když jeho hlavní dějová linka je tragická, jsou v něm místa humorná, citově zabarvená, lyrická i folklórní. Autor v něm pravidelně zobrazil těžké životní podmínky indiánského obyvatelstva v Peru na začátku tohoto století. Sleduje život rolnické obce, komunity, a na životních osudech Indiánů, vyhnaných z půdy, ukazuje i nesnesitelné prostředí, v němž jsou nuceni pracovat v dolech, na plantážích koky, cukrové třtiny, při sběru kaučuku v pralese i na městské periferii a v přístavech. Na pozadí divoké andské přírody, vylíčené s nevšední básnickou silou a působivostí, podařilo se autorovi vykreslit řadu plnokrevných postav.
