Pavel Spunar
21. květen 1928
Prof. PhDr. Pavel Spunar, CSc. (*21. 5. 1928 v Praze), filozof, historik a kulturolog, vědecký pracovník a pedagog.
Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze-Bubenči (1947) studoval na FF UK hudební vědu, dějiny výtvarných umění, pomocné vědy historické a filozofii. Současně absolvoval Knihovnické kurzy na FF a r. 1949 složil druhou státní zkoušku. Studia ukončil doktorátem filozofie (1952) po předložení dizertační práce Česká bastarda. Krátce byl zaměstnán (1952) v Památníku národního písemnictví, ale od 1. 1. 1953 pracoval v ČSAV. Nejprve působil v Kabinetu filologické dokumentace, později (po zatčení B. Ryby a převodu pracoviště) od r. 1954 v Ústavu pro českou literaturu a konečně (od 1. 1. 1962) v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská, dnes (od 1990) Ústavu pro klasická studia AV ČR. R. 1967 získal hodnost kandidáta věd (Nová fakta a úvahy o genezi Kodexu vyšehradského a rukopisů s ním souvisících). Po r. 1989 začal přednášet na vysokých školách, 1992 byl habilitován pro obor dějiny a teorie kultury na FF MU v Brně a tamtéž byl 1995 jmenován profesorem. R. 1996 byl zvolen členem Učené společnosti ČR. Je členem několika mezinárodních vědeckých společností, např. Comité internationale de paléographie latine (Paris), Comité international du vocabulaire des institutions et de la Communication intellectuelle au Moyen Age (Den Haag) a Union académique internationale (Bruxelles).
Vědecký profil S. určovala práce se středověkými rukopisy. Věnoval se paleografii, kodikologii a heuristice středověkých literárních pramenů. Postupně však rozšiřoval svůj úhel pohledu a věnoval se dějinám středověké kultury. Filozoficky vyšel z pozitivismu, postupně se otvíral podnětům pražského strukturalismu francouzské školy Annales a skupiny kolem britského časopisu Past and Present. Ateistické přesvědčení uplatňuje i v religionistice.