Paul Johnson Knihy

Opravené, 2. vydání Johnsonova díla DĚJINY 20. STOLETÍ je strhující příběh úděsného věku velkých technických vynálezů, ohromného bohatství i nekonečné bídy a teroru. Kniha vzbudila velký rozruch na Západě nejen proto, že je mistrně napsána, ale hlavně tím, jak nemilosrdně odhaluje pravdu všem levicovým intelektuálům tak nepohodlnou. Všude, kde se prosadil ideologický stát, vládne korupce myšlení, teror nebo útlak. Všude, kde stát zasahuje do tržního mechanismu, či se dokonce stává neosobním „majitelem“ hospodářství, vládnou úplatky, demoralizace a bída. Johnson si neklade žádné meze, jde-li o fakta. Rudá nit teroru se odvíjí v Africe, Asii i v Latinské Americe za nepřežitého potlesku západních intelektuálů. Podstatu zla však vidí autor v morálním relativismu, který po celá desetiletí bránil liberální demokracii, aby zvítězila. DĚJINY 20. STOLETÍ v mistrovském překladu Jana Čulíka jsou nepostradatelnou učebnicí moderní historiografie a politologie.

Johnsonovo dílo Dějiny 20. století je strhující příběh tohoto úděsného věku velkých technických vynálezů, ohromného bohatství i nekonečné bídy a teroru. Knížka vzbudila velky rozruch na Západě nejen proto, že je mistrně napsána, ale hlavně tím, jak nemilosrdně odhaluje pravdu, všem levicovym intelektuálům tak nepohodlnou. Všude, kde se prosadil ideologický stát, vládne korupce myšlení, útlak, teror. Všude, kde stát zasahuje do tržního mechanismu či se dokonce stává neosobním „majitelem" hospodářství, vládnou úplatky, demoralizace a bída. Johnson si neklade žádné meze, jde-li o fakta. Rudá nit teroru se odvíjí v Africe, Asii i Latinské Americe za nepřetržitého potlesku západních intelektuálů. Podstatu zla však vidí autor v morálním relativismu, který po celá desetiletí brání demokracii, aby zvítězila. „DĚJINY 20. STOLETÍ" v mistrném překladu Jana Čulíka jsou nepostradatelnou učebnicí moderní historiografie. Čtenář záhy zjistí, že po čtyřicetileté izolaci neví o novodobých dějinách světa takřka nic.

Kniha je další opus magnum z pera slavného britského historika Paula Johnsona, ve kterém se pokouší zachytit vznik globální společnosti v 19. století. Johnson si všímá každé oblasti života – módy, milostného života, malířství, hudby, narkomanie a její léčby. Nepominutelným prvkem díla jsou stovky citací z dobových pamětí, z tisku a ze slavných a polozapomenutých literárních děl.... celý text

Historie jedné z nejvýznamnějších civilizací v dějinách - starověké egyptské říše / Britský historik popisuje dějiny egyptské civilizace od dob jejího rozmachu až do pozvolného úpadku a následného zániku. Poutavý výklad seznamuje s egyptským uměním a kulturou, s uspořádáním společnosti a stavem ekonomiky, s náboženstvím a se způsobem myšlení starověkých Egypťanů. Text provází množství barevných fotografií. Kniha je vybavena výběrem literatury a rejstříkem.... celý text

Dějiny Židů jsou svého druhu dějiny světa, ovšem viděné pod velmi neobvyklým úhlem, očima inteligentní a vzdělané oběti. Johnsonovi však jde ještě o víc: ukázat podstatu samé historie a křesťanské civilizace. Žádný národ netrval nikdy s větší neochvějností než Židé na tom, že dějiny mají účel a lidstvo osud. Od nepaměti se drželi této víry tváří v tvář strašnému utrpení. Jejich víra a osud daly vzniknout mnoha velkolepým projektům pro lidstvo, vzniklým jak z božské inspirace, tak vytvořených člověkem. S jistou nadsázkou lze proto říci, že Židé stojí v samém středu věčného úsilí dát lidskému životu vznešený záměr. Tato kniha je nejen monumentální kronikou v čase (4 000 let) a prostoru (celý svět), ale syntézou i dramatem. Zároveň nám dává jakoby nahlédnout na odvrácenou stranu naší vlastní rozporuplné civilizace.

„Pane Churchille, sire, čemu připisujete svůj úspěch v životě?“ osmělil se v roce 1946 zeptat muže, který přivedl Británii k vítězství ve válce, sedmnáctiletý student Paul Johnson. Dnes tento renomovaný britský historik, publicista a autor řady vynikajících knih předkládá Churchillův živý a čtivý životopis. V knize nevelké rozsahem, obsahující spoustu anekdot, citací a nových postřehů, se mu daří osvěžujícími barvami zachytit Churchillův dlouhý, nesmírně bohatý život plný vzestupů a pádů. Z jednotlivých rolí Churchilla jako vojáka, člena Dolní sněmovny, řečníka, ministerského předsedy, spisovatele, malíře, manžela vytváří plastický obraz muže, který na rozdíl od mnoha jiných velkých vůdců neztratil lidskou tvář ani v době své největší moci. K předmětu svého zkoumání přistupuje Johnson s úctou a láskou, to mu ale nebrání uznat i jeho chyby: v Johnsonově podání totiž Churchill vystupuje v prvé řadě jako člověk (a chyby má a dělá každý člověk, jakkoli je výjimečný). Právě díky tomu můžeme v Churchillově životě najít poučení a povzbuzení.

Dějiny amerického národa v Johnsonově podání jsou o to dramatičtější, že se v nich anglický historik pokouší postihnout zápas o charakter a smysl americké kultury. Na rozdíl od dnešních revizionistů, kteří tvrdí, že Spojené státy jsou jen slepencem rasových a národnostních skupin bez společně sdílené kultury, nebo těch, kteří tvrdí, že Američané jsou pouze politickým národem, je autor přesvědčen o specifickém významu náboženských a kulturních angloamerických znaků, které se vyvíjely od příchodu prvních osadníků až po dnešní dny. Johnsonova kniha způsobila ve světě senzaci nejen proto, že nebere ohledy na politickou korektnost a bojuje s různými levicově liberálními mýty, ale také autorovým nesmlouvavým smyslem pro fakta a mimořádně dramatickou dikcí. Recenzenti se vesměs shodují v názoru, že tak otevřeně, přímočaře by ji žádný Američan nemohl napsat.

Eseje britského historika odkrývající směřování a perspektivy moderní západní civilizace.Ve dvou desítkách esejů autor v chronologickém i tematickém řazení a za pomoci široké řady společenskovědních disliplín sleduje vývoj moderní západní společnosti, přičemž jeho hlavní zájem se soustřeďuje na síly destabilizující a zpochybňující progresivní hodnoty západní civilizace (nepřátele společnosti).

Před Harrym Potterem tu byl ještě jeden brýlatý kouzelník. Jmenoval se Tim Hunter a do světa ho nepřivedl nikdo menší než Neil Gaiman. V komiksu Knihy magie se tento adept magických umění dostává do spárů čtyřem mágům (včetně Johna Constantina), kteří mu ukazují čtyři různé podoby magie. Každý v jedné části knihy kreslené jiným skvělým výtvarníkem. Najdete tu Johna Boltona (Vražedná tajemství), Scotta Hamptona (Lucifer), Charlese Vesse (Sandman) a Paula Johnsona (2000 AD).

Sborník příspěvků o různorodých tématech americké i světové politiky. The Washington Times vyzval pět amerických a britských osobností, aby u příležitosti vzniku deníku zhodnotily posledních dvacet let amerického i světového politického vývoje. Příspěvek britského historika Johnsona oceňuje roli Reagana, Thatcherové a papeže Jana Pavla II. při pádu komunismu. Univerzitní profesor Edwards kritizuje vliv liberálně zaměřených médií na americkou politiku. Historik Pipes analyzuje rozpad SSSR. Decterová ve svém textu viní feminismus a vzdělávací soustavu z krize americké kultury. Výzkumný pracovník Hoover Institution Beichman se zaměřuje na politický význam deníku The Washington Times. Tématicky značně různorodé texty vycházejí z ideových pozic konzervativní větve Republikánské strany.... celý text