Rudolf Veselý Knihy

Egypt má jednu z nejdelších souvislých historií ze všech zemí světa. Podobně jako dějiny jiných zemí, jejichž životní osou byly řeky – čínská Jang-c-ťiang, indické Indus či Ganga nebo irácký Eufrat s Tigridem –, sahají jeho dějiny až k samému prahu lidské civilizace. Podobně jako Čína, Indie či irácká Mezopotámie byl zemí, kde bylo vytvořeno písmo, způsob vizuálního zachycení mluveného slova – písmo hieroglyfické. Jeho přírodní podmínky – pravidelné nilské záplavy přinášející úrodnou zeminu – umožnily růst obyvatel, rozvoj zemědělství a položily základy hospodářsko-společenské organizaci, státu. Tato úspěšnost však učinila Egypt zemí, v jejímž ovládání a využívání se vystřídala řada cizích útočníků z bližšího či vzdálenějšího okolí, z Afriky, Asie i z Evropy. Nové období egyptských dějin otevřel vpád muslimských Arabů, kteří přinesli do Egypta svůj jazyk a své náboženství a spojili jej natrvalo a velmi úzce s okolním muslimsko-arabským světem ve východní Asii a severní Africe. Kniha je rozdělena do čtyř částí věnovaných hlavním historickým epochám egyptských dějin – Egyptu ve starověku, Egyptu v arabsko-muslimském středověku a Egyptu v období koloniální nadvlády a po dosažení nezávislosti. Úkolu se ujali tři autoři z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, odborníci na uvedená období egyptských dějin.

Usáma Ibn Munkiz (4. 7. 1096 – 16. 11. 1188), arabský emír ze severní Sýrie, válečník, politik, dvořan, spisovatel. Narodil se dva roky před vpádem prvních křižáků do Sýrie a zemřel rok po bitvě u Hittínu, kde byli křižáci poraženi vojskem Saladina. Usáma žil na dvorech a v armádách seldžukovských a fátimovských vládců, v Káhiře a v Damašku i mezi křižáky v Jeruzalémě, a to, co zažil, viděl a slyšel, vypráví v této své nejpozoruhodnější knize z pohledu stárnoucího muže, který se rozhodl zanechat potomkům obrazy křehkosti a osudovosti lidského života. Jeho kniha je v arabské literatuře jedinečná tím, že se v ní autor snaží vytěžit hlubší smysl z vlastních zážitků, čímž nastavuje zrcadlo sobě a své době. Z dalších jeho knih se zachovala kompletní sbírka básní, dále Kniha o poetice (Kitáb al-badí), Kniha o holi (Kitáb al-asá) a Kniha sídlišť a příbytků (Kitáb al-manázil va’d-dijár).

Příručka je v podstatě přepracováným vydáním starší knihy Rudolfa Veselého "Československé houby". V první části knihy autoři houby popisují z vědeckého hlediska, vysvětlují, co to vlastně houby jsou, jak žijí, rozmnožují se, pěstují, sbírají, určují a uchovávají pro vědeckéúčely i jak se houby konzervují a upravují pro kuchyňské použití. V druhé, obsáhlejší, části je systematicky utříděný přehled československých hub. U každé houby je stručně charakterizován její vzhled, vlastnosti, vyskyt a praktické využití, a připojena názorná černobílá perokresba od Antonína Zezuly.