Pavel Bělina Knihy

Desátý díl (1740-1792). Autorský tým složený z významných českých historiků předkládá čtenářské veřejnosti nové obšírné zpracování našich dějin, jejichž úplné vypsání českému národu stále chybí. Monumentální, vůbec první české dějiny takového rozsahu vycházejí v osmnácti svazcích. Autoři, přestože mají nejvyšší profesionální ambice, se obracejí především na širší čtenářskou obec, jíž bude dílo sloužit jako spolehlivý zdroj poznání naší historie i jako obraz současné úrovně české historiografie. Jednotlivé svazky jsou vybaveny základním poznámkovým aparátem, zevrubnou bibliografií, bohatým obrazovým a dokumentačním materiálem a rejstříky.

V knize se dozvíte o lidských vítězstvích i prohrách, o lesku i bídě dějin, o skutcích slavných lidí - císařů, králů, učenců a umělců, géniů, ale i šarlatánů - o tužbách, ale i trápeních lidstva v průběhu více než pěti tisíciletí. Kronika lidstva vám chce posloužit jako příručka světových dějin, ve které se bohatství faktů snoubí s výpravnou obrazovou dokumentací v jednotném knižním celku takovým způsobem, že stručnost a věcnost informací ani v nejmenším neubírá na čtenářské zajímavosti tohoto díla.

Válka roku 1866 vyřešila dlouholetý spor o mocenskou převahu ve střední Evropě, a to mezi rakouskými Habsburky a pruskými Hohenzollerny. Byla zásadním krokem ke konečnému sjednocení Německa a Itálie a přinesla zásadní převrat ve struktuře evropských mezinárodních vztahů, který posléze vyústil ve dvě světové války. Konflikt zasáhl celou řadu států Německého spolku, severní Itálii, ale konečné rozhodnutí padlo v českých zemích - v bitvě u Hradce Králové (Sadová). Anotovaná kniha se v českém jazyce poprvé zabývá událostmi na všech bojištích roku 1866 (včetně námořních operací na Jadranu), široce rozebírá historické a politické souvislosti konfliktu a věnuje hodně místa otázkám (často tragickým), jež zasáhly do každodenního života známých i méně známých vojáků a civilistů.

Kronika Českých zemí je dílem kolektivu českých historiků. Osvědčeným kronikářským způsobem zachycuje dějiny hlavních součástí českých historických zemí v širokých politických, společenských a kulturních souvislostech. Čtenář získá vynikající příručku dějin svého národa, který hrál a hraje ve střední Evropě nepochybně nesmírně významnou roli. Kniha vychází ve čtvrtém, aktualizovaném vydání (do roku 2012).

První svazek XII. dílu počíná na přelomu let 1859–1860, kdy v důsledku vojenské porážky habsburské monarchie v Itálii dochází k obnovení ústavního vývoje a končí rokem 1890, kdy se přijetím punktačních článků radikalizovala mladočeská strana, jež tento akt hodnotila jako ránu českým národnostně a jazykově emancipačním snahám. Nelze však přehlédnout, že v obecném měřítku dosáhly české země ve sledovaném období poměrně vysokého sociálního, ekonomického, právního a kulturního standardu.

Kniha navazuje na předchozí díl série Velké dějiny zemí Koruny české. Díl devátý se zabývá událostmi na území českého království v letech 1683 až 1740, tedy v době vrcholného baroka, kdy jsou české země ovládány Habsburky. ISBN 80-7185-264-3 (soubor)

Další díl edice Odkaz, ve kterém se čtenáři seznámí s významnými muži, kteří v různých historických etapách určovali duch a rytmus doby. Kniha začíná portrétem legendárního pražského biskupa, později svatořečeného Vojtěcha, obsahuje kupř. medailony J. A. Komenského, V. M. Krameria, F. Kafky, J. Seiferta a mnoha dalších.

Jedenáctý díl, který je rozvržen do dvou svazků, zaplňuje poslední mezeru v chronologické řadě Velkých dějin zemí Koruny české a je vymezen jednak počátkem válek s revoluční a napoleonskou Francií, jednak definitivním nastolením konstituční monarchie v rámci habsburské monarchie. V období let 1792–1860 se v českých zemích utvářelo novodobé národní vědomí a emancipovala se svébytná kultura nejen v českém, ale i německém jazyce. Zároveň byly položeny základy moderního právního státu, občanské společnosti i tržního hospodářství a v těsné spojitosti s tím započala průmyslová, komunikační i myšlenková revoluce. Autorský tým složený z významných českých historiků předkládá čtenářské veřejnosti nové obšírné zpracování našich dějin, jejichž úplné vypsání českému národu stále chybí. Monumentální, vůbec první české dějiny takového rozsahu vycházejí v osmnácti svazcích. Autoři, přestože mají nejvyšší profesionální ambice, se obracejí především na širší čtenářskou obec, jíž bude dílo sloužit jako spolehlivý zdroj poznání naší historie i jako obraz současné úrovně české historiografie. Jednotlivé svazky jsou vybaveny základním poznámkovým aparátem, zevrubnou bibliografií, bohatým obrazovým a dokumentačním materiálem a rejstříky.

1. vydání kolektivu autorů zahrnuje dějiny od příchodu Slovanů do roku 1740 popisuje počátky české státnosti a je doplněno řadou map, fotografií a reprodukcí dobových kreseb. 1. vyd. ISBN 80-85192-28-4 (soubor I.-II.)

Osvědčeným kronikářským způsobem kniha zachycuje historii Čechů a Moravanů od vzniku prvních států na našem území přes vládu Přemyslovců, Lucemburků a Jagellonců i Habsburků na českém trůně až k vzniku samostatného československého státu a jeho přerodu ve stát český. Jsou zde zachyceny všechny nejdůležitější události nejen ze sféry mocenské a politické, ale také ekonomické, kulturní a umělecké. Bohatý výběr ilustrací, fotografií, reprodukcí uměleckých děl i map dokresluje historická fakta a zkrášluje nejobsáhlejší kroniku české historie, jaká kdy u nás vyšla.