Jiří X. Doležal Knihy

Pražská zoo patří k nejkrásnějším a nejmodernějším zahradám na světě. Kdybyste ji chtěli projít celou, navštívit všechny pavilony, výběhy, terária i voliéry, nachodili byste desítky kilometrů a trvalo by vám to několik dní. Jiří X. Doležal podnikl do trojské kotliny nespočet výprav. Během nich sledoval, jak se zahrada mění, potichu rozmlouval se zvířaty a nahlas s lidmi, kteří se o ně starají. Vznikl tak originální a vpravdě rodinný průvodce. Jeho součástí jsou rozhovory s kurátory zvířat, ředitelem Petrem Fejkem či tvůrcem image zahrady Michalem Cihlářem a je doplněn snímky dvorní fotografky Zoo Praha Terezy Mrhálkové.... celý text

Známý publicista, redaktor týdeníku Reflex a autor pravidelného sloupku v novinách 24 hodin je nadšeným milovníkem terarijních zvířat, především želv, které také sám chová. Se svým kamarádem Jiřím se vydal do Egypta, na Saharu, aby si splnil svůj dětský sen a vlastnoručně chytil některá zvířata, která tam žijí, především rohaté zmije. Zážitky z egyptského dobrodružství líčí svým svérázným způsobem, a zároveň je pravidelně prokládá popisy dalšího dobrodružného podniku: poté, co byl jeden z jeho dlouholetých přátel, chovatel exotických zvířat, vzat do vazby, pustil se J. X. Doležal do boje s inspektory České inspekce životního prostředí.

Kniha není pojednáním o marihuaně, ale příběhem dění kolem marihuany od prvních článků v tisku v devadesátém roce až po milost, kterou prezident republiky letos v únoru udělil devatenáctiletému Stanislavu Pobudovi, odsouzenému "za trávu" na dva roky do vězení. Tato kniha je příběhem, kterak došlo k tomu, že v naší zemi není nikdo za marihuanové delikty ve vězení. Zároveň je to však - z určitého odstupu a s jistým ironickým nadhledem - i příběh autora samotného. Je příběhem člověka, který se plně identifikoval s dnes již společností plně akceptovatelnou myšlenkou dekriminalizace a následné legalizace marihuany, ačkoli ještě před deseti lety se taková koncepce zdála naprosto extrémní.

Kniha, kterou píše novinář, sám sebe charakterizující se jako narkoman, se zamýšlí nad původem drog a jejich rituálním používáním, dnešní průmyslovou výrobou a šířením, účinkem jednotlivých druhů drog a jejich užíváním. Obsahuje i výpovědi narkomanů a jejich tragické osudy, zabývá se i tím, jak se česká společnost vypořádává s problémem drog.

Cestopis J. X. Doležala je ovlivněn toxickou psychózou, kterou v Burkině Faso prodělal. V šesti hlavních kapitolách přináší autor nevšední obrázek západní Afriky a popisuje svá exotická dobrodružství odehrávající se mnohdy v extrémních podmínkách. Úvodní kapitola je přehledem historických událostí Burkiny Faso. Kniha je doplněna barevnými fotografiemi.

Život indických vesnic na úpatí Himálaje očima "drogového turisty". Drogy pro autora reprezentují životní styl a filozofii. Vším, co píše, hájí názor, že měkké (konopné) drogy jsou zdrojem alternativního myšlení, které je pro konzumní společnost západního typu nepřijatelné. Represe drog je tudíž likvidací alternativního myšlení.

Jiří X. Doležal již léta píše seriál o lidech, kteří zneužívají slabost, bezradnost či hloupost jiných lidí. Poprvé odjel do Tibetu roku 1993, aby poznal podstatu buddhismu, jelikož v Čechách odpověď nedostal. Nebo vlastně netušil, že ji dostal už jako dítě od jistého Vladimíra Holuba, muže mnoha profesí, renesanční osobnosti, přítele Bretonna a dalších pařížských i pražských surrealistů, horníka na uranu, hlídače, knihovníka, originálního výtvarníka, básníka… Buddhy??? Do Tibetu jel ještě dvakrát, aby se probudil a až po čtvrt století přišel impuls napsat o tom knihu. Napsal knihu, ve které na jednu stranu zcela vážně objasňuje, co je to vlastně žít zen, ale také knihu o vykladačích… Protože jak se něco napíše a dva tisíce let na tom poté stovky a stovky kreativních zlodějů bouchaj kačky, vzniká přesně stejný počet nesmyslných výkladů původní myšlenky, kolik lidí na ní potřebovalo vydělat.

Klášter tSo-Bema leží v severoindickém Himáchal Pradesh ve vesničce Rewalsar na úpatí západního Himaláje. Je to jedno z největších míst tibetského buddhismu. Autor navštívil klášter několikrát a v této knize popisuje vlastní zážitky a zkušenosti, ale i život lámů takový - jaký ve skutečnosti je. Kniha ale není jen popisem bizarních zážitků. Ve svém jádru je promluvou o podstatě Buddhova učení - Dharmy. Je zároveň příběhem o hledání cesty k pochopení každodenního života v komunitě mnichů.

První česká kniha, která se komplexně zabývá problematikou lehkých drog.