František Hamza
6. 3. 1868 Kletečná - 4. 6. 1930 Brno. Již za studií na střední škole se projevovalo jeho literární i divadelní nadání, v létě roku 1890, již studentovi lékařské fakulty, byla v rámci studentských slavností v Humpolci ochotníky uvedena jednoaktovka Starosta. Po promoci roku 1897 se usadil v Luži u Košumberka, kde roku 1901 založil léčebnu pro skrufulozní děti, kterou vedl ve vlastní režii a po převzetí státem působil jako její ředitel. V červenci 1919 patřil k zakladatelům Masarykovy ligy proti tuberkulóze, od 1. září je jmenován přednostou ministerstva zdravotnictví, ve stejném roce zakládá plicní léčebnu v Dolnom Smokovci na Slovensku a v následujících letech další zdravotní ústavy v Chrudimi, Pardubicích, Praze, Žamberku a Jevíčku. V únoru 1922 se stává řádným profesorem sociálního lékařství na univerzitě v Brně kde působí až do své smrti. Jeho literární činnost je prezentována jednak vědeckými pracemi (Sociální lékař 1921, Zdravotní sociologie 1928), ale hlavně krásnou literaturou. Již v letech 1902-1904 uveřejňoval ve Zvonu Črty ze Zálesí. Vrcholným dílem je románem Šimon kouzelník (1920) a Želivské romance (1926), za zmínku stojí i jeho divadelní hra Duše lidská, s kterou toužil, byť neúspěšně, proniknout na prkna Národního divadla.
město Humpolec1926Želivske romance
1923Šimon kouzelník