Oldřich J. Blažíček Knihy

Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění

Monografie malířského díla Raffaela.Jeho tvorba se bohatě větví od prvních ušlechtilých madon k monumentálním alegorickým kompozicím určeným pro vatikánské komnaty i pro tapiserie v Sixtinské kapli.Autor hledá odpověď na řadu otázek,které vyvstávají před tímto bohatým,členitým dílem,vznikající v tak nedlouhém časovém období( Raffael se narodil 1483 a zemřel 1520).

Slovník památkové péče - terminologie, morfologie, organizace.

Sborník sympozia, které pořádala Národní galerie v Praze k připomenutí osobnosti a díla Oldřicha J. Blažíčka ve dnech 11. a 12. prosince 1896.

Historie dominikánského kostela a kláštera v Jablonném v Podještědí, doplněná 17 černobílými fotografiemi.

Malá monografie doplňující michelangelovskou literaturu je vydávána k pětistému výročí jeho narození. 1. vydání

Zatím neucelenější a nejkomplexnější syntéza českého barokního sochařství.

Studie, jež je částí připravované širší práce věnované životu a dílu velkého sochaře českého baroka (1688-1731), pokouší se o nové řešení Brokofových uměleckých počátků. Autor sleduje stopy umění F.M. Brokofa na dílech vyšlých z dílny umělcova otce Jana Brokofa (1652-1718), vyslovuje domněnku, že se F.M. Brokof školil ve Vídni v dvorní dílně bratří Strudelů, zdůrazňuje však, že se tím jeho umělecký projev neodcizil, neboť po návratu navázal uvědoměle na starší pražskou realistickou tvorbu. Podrobuje pak rozboru stěžejní díla F.M. Brokofa a demonstruje na nich charakteristické znaky jeho sochařského umění: monumentálně umocněný realismus, plastickou nadsázku, objemové i pohybové vyvážení.

Syntetické dílo věnované baroknímu umění v Čechách, zahrnuje především hlavní vývojové souvislosti a rysy, ale obrací zřetel i k srůstání slohu s prostředím.

Obrazová monografie o vynikajícím italském sochaři, architektu a malíři, jenž udělal skvělou kariéru společenskou i uměleckou a svým dílem se stal hlavním představitelem italského baroka.

Monografie, věnovaná Ferdinandu Maxmiliánovi, umělecky nejvýraznější osobnosti sochařské rodiny Brokofů, kriticky sleduje a hodnotí celé Brokofovo dílo od jeho počátků, pokouší se o jeho vnitřní periodizaci a charakteristiku a ukazuje i Brokofův vliv na další sochařské generace. Monografii doplňuje katalog, v němž jsou v chronologickém sledu reprodukována díla, přičítaná F. Brokofovi, i práce, vzniklé v jeho dílně. Významnou součástí knihy je její obrazová část, v níž jsou zachyceny plastické hodnoty Brokofovy tvorby.