Alena Pomajzlová Knihy

Publikace představuje projevy českého výtvarného umění šedesátých let, které se programově věnují vztahu obrazu a slova. Jde zejména o díla navazující na tehdejší experimentální postupy v umění, na druhé straně reagující na tehdy pociťovanou vyprázdněnost jazyka. To přivedlo řadu autorů k úvahám o relativnosti spojení slova a toho, co označuje. Rozebírána jsou díla Jiřího Koláře, Jiřího Balcara, Jana Kotíka, Ladislava Nováka, Vladimíra Burdy, Josefa Hiršala, B ohumily Grögerové, Jiřího Valocha, Běly Kolářové, Dalibora Chatrného, ale například i známé Antikódy Václava Havla. Publikace vychází při příležitosti stejnojmenné výstavy pořádané Západočeskou galerií v Plzni.

Třetí díl ediční řady Moderní česká kniha je věnován tvorbě Josefa Čapka. Zaměřuje se především na nejviditelnější část práce pro knihu - na obálky, kterými se Čapek ve dvacátých letech minulého století výrazně zapsal do dějin moderní knižní kultury. Neopomíjí však ani ilustrace, knižní úpravy či originální nakladatelské značky, jež jsou nedílnou součástí jeho celistvého pojetí knihy.Text přináší ucelený pohled na Čapkovu knižní tvorbu, je doprovázen bohatým obrazovým materiálem. Součástí publikace je i nově zpracovaný kompletní soupis Čapkových knižních obálek a vazeb.

První obsáhlá monografie věnovaná Růženě Zátkové (1885-1923), malířce, jejíž životní osudy i umělecká tvorba jsou v mnoha ohledech výjimečné. Od roku 1910 žila a pracovala v okruhu italských futuristů a ruské avantgardy, znala se například s Umbertem Boccionim, Giacomem Ballou, Filippem Tommasem Marinettim, Natálií Gončarovou, Michailem Larionovem, Igorem Stravinským. Tyto kontakty a umělecky podnětné prostředí ji dovedlo k novátorské experimentální tvorbě - abstrakci a materiálovým asamblážím s kinetickým prvkem, jež v tehdejším českém prostředí nemají obdobu. Avantgardní tendence vyvažuje primitivizujícími a dekorativními kompozicemi, které se obracejí k neměnnému základu umělecké tvorby. Dílo neprávem zapomenuté Růženy Zátkové se touto knihou vrací téměř po stu letech do kontextu české i evropské kultury.

Doprovodná publikace k výstavě Devětsil 1920–1931 přináší osm syntetických studií s bohatým obrazovým doprovodem, které mapují aktivity avantgardní skupiny Devětsil, činné v Praze a Brně ve dvacátých letech 20. století. Na příkladech z jednotlivých oborů – výtvarného umění, architektury, fotografie, filmu, divadla a typografie – je zde představena poetika tehdejší tvorby orientované na moderní svět a progresivní proudy světového umění. V české a anglické jazykové mutaci vydala Galerie hlavního města Prahy.

Román o objevení Ameriky vydán k 500. vyročí. V knize fotografie z TV seriálu z 80. let.

Sborník příspěvků, které z různých úhlů pohledu interpretují výtvarnou tvorbu konceptuálího umělce Dalibora Chatrného, malíře, grafika a pedagoga celoživotně spojeného s městem Brnem.

Katalog mapující díla meziválečné moderny ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni zahrnuje jak díla předválečných kubistů a jejich rozbíhající se cesty, tak tvorbu mladších autorů, kteří se přiklánějí k primitivismu, civilismu či magickému realismu. --Zastoupeni jsou mj. Josef Čapek, Václav Špála, Jan Zrzavý a Rudolf Kremlička, sdružení ve skupině Tvrdošíjní, Emil Filla, Otto Gutfreund, Alfréd Justitz, Georges Kars, Svatopluk Máchal, Milada Marešová, Josef Šíma, František Tichý, Toyen, Antonín Procházka, VáclavRabas a další autoři.

Kniha na pomezí vizuálních studií, literární historie a sémiotiky se zabývá vztahem obrazu a slova v českém umění dvacátých a šedesátých let 20. století. Sleduje překračování hranic mezi obrazem a slovem, zabývá se vizualizací slov i případy, kdy obraz zastupuje text. Všímá si, jak se může obraz se slovem prolínat, spojovat, střetávat nebo posouvat na jeho místo. Umění konfrontuje s širší oblastí vizuality (obrazové hádanky, piktogramy, mapy, knižní grafika, reklama aj.) a zabývá se rolí, jakou různé podoby sdělení ve společnosti hrají.