Ivan Sergejevič Turgeněv
28. říjen 1818 – 3. září 1883
Ivan Sergejevič Turgeněv je jednou z klíčových postav ruské literatury, proslulý svými realistickými a pronikavými díly. Ve svých románech a povídkách se s citem věnoval zobrazení ruského rolnictva i hlubokým studiím ruské inteligence usilující o společenské reformy a modernizaci země. Jeho mistrovské dílo je považováno za jeden z největších románů devatenáctého století. Na rozdíl od svých současníků, kteří se často zabývali náboženskými tématy, se Turgeněv soustředil na společenské změny a vývoj ruské společnosti.
Ivan Sergejevič Turgeněv, rusky: Иван Сергеевич Тургенев (9.11.1818 Spasskoje u Orlu — 3.9.1883 Bougival u Paříže) byl ruský spisovatel, prozaik, básník a publicista. Pocházel z velmi zámožné šlechtické rodiny, jeho otec byl důstojník, který brzy odešel do výslužby a doma velmi autoritářsky vládl. Dětství strávil Turgeněv většinou v Orlu, od roku 1827 v penzionátu v Moskvě. Studoval na univerzitách v Moskvě, Petrohradě a Berlíně. Dosáhl hodnosti magistra filozofie. Patřil k liberárním představitelům ruské literatury. Spolupracoval s časopisem Sovremennik.
V roce 1852 byl I. S. Turgeněv nakrátko uvězněn po uveřejnění nekrologu na Gogola. Poté téměř dva roky musel strávit ve své vesnici pod policejním dohledem. Od druhé poloviny čtyřicátých let pobýval často ve Francii, kde se sblížil s francouzskými spisovateli (např. Flaubert, Zola). Usiloval o sbližování ruské a evropské kultury.
1947Otcovia a deti
1955Dým. Novina
1963Asja
1972Básně v próze
1974Básně a dramata
1975Otcové a děti
1978Rudin
1983Dým
1984Milostný kruh
1990Záhadné povídky
2000Milostný kvartet
2004První láska
2011Měsíc na venkově
2014Jarní vody
2018Lovcovy zápisky