Bedřich Bridel

Bedřich Bridel, též Fridrich Bridel, Bridelius nebo Brydelius, (1. dubna 1619, Vysoké Mýto – 15. října 1680, Kutná Hora) byl český barokní spisovatel, básník a jezuitský misionář.

Bridel byl synem radního písaře. Studoval nejprve na gymnáziu v pražském Svatováclavském semináři. Do jezuitského řádu vstoupil v osmnácti letech roku 1637. Společně se svým spolužákem Bohuslavem Balbínem vystudoval teologii a filosofii. Vysvěcen na kněze byl roku 1650 a poté působil jako profesor rétoriky a poetiky na Karlově Univerzitě. Protože měl značné finanční prostředky, založil roku 1656 v Klementinu tiskárnu, kterou vedl jako správce. V té době také napsal většinu svých významných děl. V roce 1660 se však začal věnovat misijní činnosti na Boleslavsku, Čáslavsku, Hradecku a Chrudimsku, kde obracel lidi na katolickou víru. Zemřel roku 1680, když pomáhal ošetřovat nemocné morem v Kutné Hoře.

Jeho celoživotní tvorbu tvoří asi třicet děl. Hojně překládal a psal legendy, písně, básně i filosofická, meditativní a náboženská didaktická díla. Většina z nich vyšla ve své době anonymně, jen výjimečně byla podepsána monogramem F.B.S.I. O Bridelově autorství některých děl nevěděli ani někteří jeho současníci.

Brzy po jeho smrti bylo jeho literární dílo téměř zcela zapomenuto a teprve r. 1930 ho pro českou poezii znovuobjevil Josef Vašica. Dnes tohoto jezuitu považujeme za jednoho z nejvýznamnějších českých barokních básníků, on sám však svou literární tvorbu pojímal především jako součást misionářské činnosti, jíž zasvětil převážnou část života.