František Kožík byl oblíbený český autor a propagátor esperanta. Jeho díla se vyznačovala poutavým stylem a často se zabývala společenskými tématy a lidskými osudy. Kožík dokázal ve svých příbězích mistrně proplétat realitu s fantazií a zanechat v čtenářích hluboký dojem. Jeho literární odkaz je dodnes ceněn pro svou naléhavost a nadčasovost.
Tyto pohádky mi, drahé děti, vypravoval jeden vánoční zvonek. Je už starý, oprýskaný, trochu chroptí a občas úplně ztrácí hlas. Ale když už se na posledních zbytcích jeho stříbra odrazí plaménky štědrovečerních svíček, vypadá vždycky jako nový, a když přivolává děti k stromku, zní jeho cinkot jako andělský zpěv. To proto, že je nejšťastnější, když se v dětských očích rozsvítí záře štěstí. A protože i já mám ten pohled nade všecko rád, myslím, že jsem vánočnímu zvonku dobře porozumněl a napsal jsem jeho pohádky tak, jak mi je vyprávěl: s láskou a pro vaši radost.
Album 216 celostránkových černobílých fotografií sleduje tok Vltavy od jejího vzniku až k soutoku s Labem. V pestrém sledu záběrů se střídají obrazy okolní přírody, peřejí, skal, pralesa s pohledy na města a hrady, na Český Krumlov, Zlatou Korunu, České Budějovice, Hlubokou, Zvíkov, Orlík, Prahu, Mělník aj.
Vyprávění o tragickém průběhu lyžařského závodu na 50 km, který se konal v Krkonoších 24.III.1913, při kterém zahynul severočeský tkadlec - lyžař světové úrovně - Bohumil Hanč se svým přítelem Vrbatou.
Moře, země, lidé . . . to je hlavní motto Kožíkovy půvabné, svěží knížky o Bretani.Bretaň je jeho velká láska, poznal ji již v roce 1936 a od té doby se tam neustále vracel, je okouzlen její přírodou, historií, lidmi. Své citové zaujetí chce sdělit českému čtenáři, chce být jeho společníkem na pouti touhle zajímavou zemičkou, společníkem velmi kultivovaným a zasvěceným. Není města, které by dokonale neznal, a i když se nejraději vrací k tématům jemu samému nejbližším - literatuře, architektuře, umění, historii - přináší opravdu všestranný obraz, který upoutá svým sugestivním líčením. Nespoléhá jen při tom na vlastní pohled, ale cituje i svědectví jiných: spisovatelů, básníků, malířů, historiků různých dob i různých národností, čímž obraz ještě získává na hloubce a šíři. Je skutečným mistrem slova, dovede střídat tóny a nálady, od lyrického popisu přírody přejde přes barvité líčení pohnuté bretaňské minulosti, literární reminiscence, legendy, mýty až po současnost. Sympatická je právě ta lehkost, nenucenost jeho vyprávění, v němž se minulost mísí s přítomností, vzpomínky se skutečností. Volí formu krátkých kapitolek, volně na sebe navazujících, jen poslední je jakýmsi přehledným turistickým průvodcem po Bretani - pro ty, kdo by ji chtěli navštívit - a i ta je psána lehkým perem, a přestože je doslova nabita jmény a fakty, čtenáře určitě neunaví.
Říkali jí Pírinka, ačkoli se vlastně jmenovala Helenka Jarošová. Byla s rodiči daleko od domova, až na tropickém ostrově Jáva. Prožívala tu krásné dětství plné dobrodružství. Chodila do holandské školy a s kamarádem Arim vedla neohroženou družinu kluků, jejichž heslo znělo Obětavě a věrně. Jejich odvaha a statečnost byly ale brzy vystaveny zkoušce a hrozícímu nebezpečí.
Stecker Marcel ilustrace barevné celostránkové
Historická románová freska seznamuje s osobností Karla IV., nejvýznamnějšího českého panovníka, na pozadí osudu českých zemí ve 14. století. Autor barvitě líčí Karlův pohnutý život od dětství přes rané mládí na pařížském dvoře a na italských bojištích, jeho cestu k trůnu i diplomatická jednání s evropskými vládci, a zabývá se i historií jeho čtyř manželství. Důraz je v románu kladen především na panovníkův vztah k českým zemím, na jeho snahu dát zemi a hlavně Praze v podmínkách soudobé Evropy co nejvyšší kulturní úroveň.
