Tamara Sýkorová Pořadí knih (chronologicky)

Mikuláš je malý nezbedný klučík s partou kamarádů, kupou bláznivých nápadů a úžasným dětským pohledem na svět. Už v 60. letech se stal ve Francii jedním ze symbolů dětské literatury a od té doby bavil čtenáře po celém světě. Jeho příběhy dostanou každého svým promyšleným a nevinným humorem, lehkostí stylu, a výjimečným literárním talentem autora – René Goscinyho. Příhody Mikuláše a jeho legračních kamarádů tlustého Vendelína, vychloubavého Augustína, silného Albína, šprta Celestýna, Kryšpína,Viktorína či Fridolína jsou vlastně celkem obyčejné postřehy všedních dnů, nebýt Goscinyho geniálního stylu, talentu zachytit dětský způsob uvažování a dodat příběhům výborné a nečekané pointy či legrační kontrasty. Vynikající pointy dodávají někdy úsměvně filozofický podtón a skutečně nemusíte být dětmi, byste se zasmáli inteligentnímu a nadčasovému vtipu, který, mnohem víc než v ději, spočívá v jazyce a slovních hříčkách.

Dětské příběhy o Mikulášovi jsou čtvrtou knihou ze série dobrodružství Mikuláše. Mikuláš se ve škole stále věnuje hrám a se svými přáteli vytváří plné zážitků školní rok. Tato kniha je čtivá pro všechny, kteří někdy seděli na školní lavici; Mikuláš je kniha pro děti od sedmi do sedmdesáti sedmi let.

„V zimě jsou Benátky jen pro zamilované,“ říká Lassner, fotograf reportér, který v zimních Benátkách připravuje uměleckou publikaci pro velké švýcarské nakladatelství. On sám má důvod i právo Benátky milovat – vždyť i on patří k „benátským milencům“. Také pro Helenu, kteráprchla z Paříže před sobeckým přítelem a v lásce k Lassnerovi nalézá nový vztah k životu, jsou Benátky nejkrásnějším útočištěm. Jako vždy u Roblèse, třebaže citový život hrdinů i město, do něhož je příběh zasazen, zaujímají v románě nejvýznamější místo, promítá se do děje osudově i současná realita. Lassner, který v Miláně při atentátu na soudce náhodně zachytil objektivem jeho vraha, je zahrnován výhružkami a vážně ohrožen na životě. Kniha byla označena francouzskou kritikou za jeden z nejkrásnějších Roblèsových románů.

Jsou to krátké veselé příběhy malého Mikuláše a jeho kamarádů spolužáků. Příběhy jak ze školních lavic tak z volného času tráveného na oblíbeném plácku. Také popisuje situace, kdy je doma, píše úkoly, co tatínek a maminka.... Také komentuje přátelství s děvčaty. Veselá kniha i pro menší čtenáře. Mikuláš je malý nezbedný klučík s partou kamarádů, kupou bláznivých nápadů a úžasným dětským pohledem na svět. Už v 60. letech se stal ve Francii jedním ze symbolů dětské literatury a od té doby bavil čtenáře po celém světě. Jeho příběhy dostanou každého svým promyšleným a nevinným humorem, lehkostí stylu, a výjimečným literárním talentem autora – Réné Goscinyho. Příhody Mikuláše a jeho legračních kamarádů tlustého Vendelína, vychloubavého Augustína, silného Albína, šprta Celestýna, Kryšpína,Viktorína či Fridolína jsou vlastně celkem obyčejné postřehy všedních dnů, nebýt Goscinyho geniálního stylu, talentu zachytit dětský způsob uvažování a dodat příběhům výborné a nečekané pointy či legrační kontrasty. Vynikající pointy dodávají někdy úsměvně filozofický podtón a skutečně nemusíte být dětmi, byste se zasmáli inteligentnímu a nadčasovému vtipu, který, mnohem víc než v ději, spočívá v jazyce a slovních hříčkách....

Druhá kniha o malom Mikulášovi a jeho priateľoch, tentokrát o tom, čo sa deje cez školské prestávky. Mikuláš je malý nezbedný chlapec s bandou kamarátov, kopou bláznivých nápadov a úžasným detským pohľadom na svet. Vynikajúce pointy dodávajú príbehom úsmevný podtón. Nemusíte byť deťmi, aby ste sa zasmiali inteligentnému a nadčasovému humoru.

Mikuláš je malý nezbedný klučík s partou kamarádů, kupou bláznivých nápadů a s úžasným dětským pohledem na svět. Už v 60. letech se stal ve Francii jedním ze symbolů dětské literatury a od té doby bavil čtenáře po celém světě. Jeho příběhy dostanou každého, svým promyšleným a nevinným humorem, lehkostí stylu, a výjimečným literárním talentem autora – Réné Goscinyho. Příhody Mikuláše a jeho legračních kamarádů tlustého Vendelína, vychloubavého Augustína, silného Albína, šprta Celestýna, Kryšpína,Viktorína či Fridolína jsou vlastně celkem obyčejné postřehy všedních dnů. Vynikající pointy dodávají někdy úsměvně filozofický podtón a skutečně nemusíte být dětmi, byste se zasmáli inteligentnímu a nadčasovému vtipu, který, mnohem víc než v ději, spočívá v jazyce a slovních hříčkách.

Silně autobiografický román francouzského klasika skvěle zachycuje úpornou snahu umělce vytvořit mistrovské dílo. Hlavním hrdinou díla je mladý malíř, který se po počátečních úspěších rozhodne vytvořit mistrovské dílo. Tato touha se mu nenaplní; jeho stále zoufalejší a vždy bezvýsledné pokusy se změní na fobii, která zcela ovládne a zničí jeho život......

Nové, ilustrované vydání světoznámého francouzského románu, který spatřil světlo světa již před více než sto lety, a přesto dodnes okouzluje čtenáře v mnoha zemích světa, je doplněno desítkami původních barevných dřevorytů francouzské malířky a rytkyně Hermine Davidové. Kouzelné dobrodružství je jediný román francouzského spisovatele Alaina-Fourniera, který zahynul v prvním měsíci první světové války. Autor v něm vypráví o lásce – lásce více sněné než žité – sedmnáctiletého dobrodruha Augustina Meaulnesa a krásné a křehké Yvonny de Galais. Příběh je vyprávěn z pohledu druhé hlavní postavy románu, Meaulnesova mladšího přítele Françoise Seurela. Právě láska, láska nalezená i ztracená, přátelství a tajuplný, snivý svět na pomezí dětství a dospělosti, který autor vykresluje s obdivuhodným citem, jsou hlavními tématy Kouzelného dobrodružství. Příběh, zasazený do devadesátých let 19. století, má do jisté míry autobiografický základ – reálný předobraz v autorově životě má například Yvonna, ale i některé další postavy. Román vycházel nejprve časopisecky na pokračování od července do listopadu 1913 v La Nouvelle Revue française. Téhož roku na podzim vyšel také poprvé knižně. Úspěch byl okamžitý, dílo se dostalo do užšího výběru na Goncourtovu cenu. Od té doby se nepřestává těšit mimořádné čtenářské oblibě.

Dva romány, z nichž první (Ďábel v těle, 1923) je příběhem lásky mladého studenta k vdané ženě v době 1. světové války a druhý (Ples u hraběte d'Orgel, 1924) psychologickým románem s milostnou zápletkou.

Mikuláš je malý nezbedný kluk s partou kamarádů, kupou bláznivých nápadů a úžasným dětským pohledem na svět.

Na Korzice má podváděný manžel jenom tři možnosti, jak uhájit svou čest: zabít manželku, zabít milence nebo je zabít oba. Nešťastná Francoise to neví, protože se na ostrov přivdala z kontinentu. Komisař Péretti pravidlo zná, ale přesto věří na Jonzakovu sebevraždu. Z banální nevěry se stává drama s neočekávaným rozuzlením.

Originální románový příběh z Provensálska se odehrává v r. 1838 za epidemie cholery, která v krátké době vylidnila rozsáhlé oblasti. Mladý karbonářský utečenec, piemontský šlechtic, putuje sám vyprahlou krajinou. Při setkání s hrůzou a smrtí nepodléhá strachu, sobectví nebo lhostejnosti, ale naopak se vším elánem svého mládí pomáhá všem, kteří potřebují jeho pomoc. Láska k mladé dívce povyšuje jeho pomoc umírajícím na záchranu života a její síla skutečně dokáže zvítězit nad smrtí...

Humorné historky ze života malého francouzského školáka, tentokrát z prázdnin u moře.

Příběhy dvou děvčátek, které prožívají se zvířaty na farmě rodičů. Ilustrovala Helena Zmatlíková.

Epos Vojna a mír je spolu s románem Anna Karenina nejslavnějším dílem jednoho z největších romanopisců všech dob, a také nejspíš nejoblíbenější romancí na světě vůbec, o čemž svědčí již jen počet filmových adaptací tohoto díla. Jeho dramatickým jádrem jsou změny odehrávající se v pěti rodinách, některých rolnických, jiných aristokratických, během úpadku společnosti v době napoleonských válek. Tolstoj, jeden z největších myslitelů 19. století, zde vytvořil vlastní vesmír obydlený živými hrdiny, jejichž životy odrážejí hlavní Tolstého témata - sebe-obětování a sebe-odpuštění, úzkost a extáze, diplomacie a zrada, víra a zatracení - a opatřil jej dialogy hýřícími humorem a vtipem a fascinujícími živými bitevní scénami. Napoleonovo tažení do Ruska se stává úhelným kamenem, bodem, do nějž se sbíhají osudy všech hlavních postav, a současně mezníkem vývoje ruské společnosti. 28-094-62

Oba romány se odehrávají v autorově oblíbeném prostředí – v typických francouzských hospůdkách. Starý Augustýn je hospodským blízko staré pařížské tržnice a takový hospodský nebývá chudý. A tak když starý Augustin náhle padne uprostřed lokálu, chovají dědicové nejsmělejší naděje... Hotýlek z románu Neděle je někde na Riviéře, vaří se tam jihofrancouzská kuchyně a přímořské speciality, i když Emil, šéf a kuchař v jedné osobě, pochází z úplně jiného kraje, přiženil se. A nikoho nenapadne zapochybovat, že jedinou vládkyní tu zůstává jeho žena Berta a Emil se to chystá v neděli změnit.

Epos Vojna a mír je spolu s románem Anna Karenina nejslavnějším dílem jednoho z největších romanopisců, a také nejspíš nejoblíbenější romancí na světě vůbec, o čemž svědčí již jen počet filmových adaptací. Jeho dramatickým jádrem jsou změny odehrávající se v aristokratických i rolnických rodinách během úpadku společnosti v době napoleonských válek. Tolstoj zde vytvořil vlastní vesmír obydlený živými hrdiny, jejichž životy odrážejí hlavní Tolstého témata - sebeobětování a sebeodpuštění, úzkost a extáze, diplomacie a zrada, víra a zatracení - a opatřil jej dialogy hýřícími humorem a vtipem, a také fascinujícími bitevními scénami. Napoleonovo tažení do Ruska se stává úhelným kamenem, bodem, do nějž se sbíhají osudy všech hlavních postav, a současně mezníkem vývoje ruské společnosti. Oba představitelé mladé generace, odtažitý Pierre Bezuchov a jeho antipod kníže Andrej Bolkonskij, projdou jak milostnou tak válečnou zkušeností, aby seznali své omyly a došli poznání skutečných hodnot.

První z románů volné trilogie (První radosti, Neobyčejné léto, Oheň) zavádí do povolžského města v době po rozdrcení revoluce v roce 1905. Autor spojuje osudy několika představitelů kupectva, inteligence, proletariátu i uměleckýchkruhů a ukazuje, jak lidé, kteří věřili myšlenkám revoluce, dokázali i v době útlaku usilovat o prosté lidské štěstí

S neobyčejným humorem, vervou, duchaplností a originalitou vylíčil zde autor život pařížských studentů, literátů a umělců, kteří neměli dosud štěstí či talent, aby se domohli uznání a postavení.

Historický román o životě během války s Napoleónem v Rusku. Děj se soustředí na osudy několika postav z různých společenských vrstev, které se snaží najít smysl a hodnotu v turbulentní době. Tolstoj zkoumá témata jako láska, smrt, rodina a osud, zatímco zachycuje jak osobní, tak kolektivní zkušenosti lidí v období války. Kniha se vyznačuje hlubokým psychologickým pohledem na postavy a jejich vnitřní konflikty, stejně jako realistickým zobrazením historických událostí a jejich dopadu na životy jednotlivců. Tolstoj mistrovsky kombinuje fikci s historií, čímž vytváří komplexní obraz ruské společnosti a jejího vývoje v těžkých časech.

Za první světové války, těch čtyř let velkých prázdnin, poznává 16letý František o dvě léta starší Martu, snoubenku a později ženu frontového vojáka. Scházejí se, milují se, na nic nedbají. František trápí Martu i sebe, nedorostl ještě své lásky, muž a dítě se v něm ustavičněmísí.

Historický román, zobrazující období let 1813-1814, kdy "definitivně skončily Napoleonovy výboje, kdy nenávratně mizela feudální Evropa a rodila se Evropa buržoasní" a kdy jako přímý ohlas velkých vítězství ruských vojsk prošla Evropou mohutná vlna osvobozeneckého hnutí. Autor kreslí bitvu u Lipska, vstup ruských vojsk do Paříže, cestu Alexandra I. do Londýna, diplomatický boj a intriky na vídeňském kongresu a ukazuje, jak "věrní synové Rusa", kteří za Vlastenecké války 1812 získali své vlasti slávu a úctu celé tehdejší Evropy, byli nakonec svědky toho, jak se jejich hrdinství stává pouze nástrojem dalšího upevnění moci ctižádostivého panovníka a jeho dvořanů. Na postavě ústředního hrdiny, gardového kapitána Alexandra Možajského a jeho nejbližších přátel, Slepcova, Turgeněva, Rajevského, ukázal autor, jak vznikalo v pokrokové části ruské šlechty hnutí odporu proti nevolnictví a samoděržaví. Předmluvu a poznámky napsal A. J. Liehm. edice Knižnice Štít, sv. 95