Obsáhlá biografie Borise Viana, mytického jazzmana a originálního prozaika, odhaluje tragický lidský rozměr a myšlenkovou hloubku tohoto autora. Přibližuje dobu, kdy pařížské Saint-Germain-des-Prés bylo centrem francouzského uměleckého života. Vian, známý českým čtenářům jako autor Pěny dní, se v povědomí čtenářů usadil pevněji než jeho románový předobraz Jean-Sol Parlor. Postupně jsme objevovali jeho dílo jako romanopisce, povídkáře a textaře, ale také jako fiktivního Vernona Sulttvana, autora skandálních románů. Tragika jeho osobního a autorského osudu je nezpochybnitelná. Philippe Boggio, novinář z Le Monde, čerpal z písemných pramenů a svědectví Vianových blízkých, aby podal plastický obraz jeho života – od idylického dětství, které mělo zhoubné následky pro jeho osobnost, až po tragicky předčasnou smrt, s níž Vian žil v neustálém ohrožení. Vian se zjevuje jako slušný hoch, zlatomládežník, recesista, vášnivý jazzman, inženýr a patafyzik, syn, otec, manžel a milenec, přítel existencialistů a zneuznaný spisovatel, jehož zabil jeho ďábelské druhé já, autorský pan Hyde-Vernon Sullivan. Verše přeložil Jiří Dědeček.
