Elisabeth Kübler-Ross Knihy

V této knize, která pojednává výhradně o životě a jeho prožívání, spojila Elisabeth Kübler Rossová síly s Davidem Kesslerem – společně nás provázejí řadou praktických i duchovních „životních lekcí“, které musíme zvládnout, abychom dokázali naplno a beze zbytku prožívat každý okamžik svého života. Za léta své práce s umírajícími autoři zjistili, že určité lekce a zkoušky se v lidských životech opakují stále znovu. Často bývá velmi obtížné úspěšně jimi projít – ale dokonce i jen snaha o to, abychom jim porozuměli, pro nás může být velkým přínosem a obohacením. Autoři této knihy ve čtrnácti srozumitelných kapitolách odhalují pravdu o našich obavách, nadějích, vztazích, ale především o velikosti a vznešenosti naší existence.

O smrti a umírání je jednou z nejslavnějších psychologických studií konce 20. století, jíž bylo odtabuizováno téma smrti. Jde o autorčinu „vlajkovou loď“, v níž se snaží přinést informace, na základě kterých lze zkvalitnit péči o terminálně nemocné. V knize autorka poprvé představila svůj slavný pětistupňový model vyrovnávání se smrtí (a později jakoukoli tragickou životní událostí), který zahrnuje popírání, zlost, smlouvání, depresi a akceptaci. Na příkladu rozhovorů autorka ukazuje, jak zážitek blížící se smrti ovlivňuje pacienta, profesionály, kteří s ním pracují, i jeho rodinu, přičemž všem se snaží přinést naději, smíření a klid mysli. Kniha, v níž autorka k umírajícím zaujímá partnerský přístup, může sloužit jako etický manuál pro zdravotnické pracovníky.

Po nesmírném úspěchu knihy „O smrti a umírání“ byla Elisabeth Kübler-Rossová zvána na stovky seminářů věnovaných péči o vážně nemocné pacienty. Na setkání s ní přicházeli lékaři, sestry, duchovní, sociální pracovníci, řidiči sanitek, pacienti i jejich příbuzní, ale také třeba pracovníci pohřebních ústavů... Knížka „Otázky a odpovědi o smrti a umírání“ je odpovědí na otázky, které autorka na těchto seminářích dostávala nejčastěji. Knížka je rozdělena do třinácti tematických okruhů a strukturu otázek a odpovědí si důsledně drží; každý tematický okruh je uveden krátkým teoretickým zarámováním. Text je psán lehce a čtivě a díky svému praktickému uspořádání výborně poslouží i lidem, kteří na čtení předešlé knihy, „O smrti a umírání“, nemají dostatek odvahy či trpělivosti. Otázky a odpovědi o smrti a umírání: co by se měli lékaři, sestry, duchovní a lidé vůbec naučit od umírajících pacientů -o tom, jak se vyrovnávat s koncem života -o sebevraždě, terminálním onemocnění a euthanasii -o tom, jak říci pacientovi, že je vážně nemocen -o tom, co všechno můžeme pro pacienty udělat --------------------------------------------------------------------------------

Dr. Elisabeth Kübler-Rossová je spolu s dr. R.A.Moodym nejznámější světovou autoritou zabývající se smrtí a umíráním. V této knize přináší zprávy o zážitcích lidí, kteří prošli zkušeností blízkou smrti a vrátili se zpět do pozemského života. částečně tato kniha sestává ze 3 přednášek E.K.Rossové: Žití a umírání- přednesená v němčině v prosinci 1982 ve Švýcarsku Smrt neexistuje- věřejná přednáška z r.1977 v San Diegu Život, smrt a život po smrti- přednáška pořízená na magnetofonový záznam r.1980

Tragicky smutné bývá umírání člověka, kterého už jeho okolí odepsalo, nikdo se s ním nebaví, nikdo ho nebere vážně a nakonec je poslán do nemocnice - umřít. Nové světlo - vpravdě křesťanské - vnáší do této problematiky autorka tohoto spisu: těžce nemocného a zvláště umírajícího je třeba brát vážně a věnovat mu celou naši pozornost. Jenom tak dáme dozrát jeho osobnosti a jenom tak dozrajeme i sami do větší plnosti lásky.

Obsah knihy: život a umírání, smrt neexistuje, život, smrt a život po smrti. Lékařka tvrdí na příbězích resuscitovaných pacientů, že smrt ve skutečnosti neexistuje, je pouze přechodem do jiného rozměru. Onen svět není věcí víry, nýbrž vědění. Umírání je jako stěhování do pěknějšího domu.

Kniha, která je rozšířeným vydáním úspěšného titulu O smrti a životě po ní, přibližuje názory na život a smrt slavné švýcarské lékařky Elisabeth Küblerové Rossové, specialistky na paliativní péči. Skládá se z přepisů přednášek, na nichž lékařka s moudrostí a porozuměním, které získala za dlouhá desetiletí lékařské praxe, mluví o své práci s umírajícími dětmi, vlastních mystických zkušenostech a potřebě přijmout smrt a vědomí, že po ní budeme „jako motýl, který konečně opustil spoutávající kuklu života“. Kniha povzbudí ty stále žijící, aby vyřešili a uzavřeli své resty – aby tak byli klidní a moudřejší, až budou sami jednou stát smrti tváří v tvář.

Co nás čeká po smrti? Snad všechna světová náboženství věří v nějakou formu posmrtné existence, zatímco materialistické nauky před nás kladou perspektivu nicoty. Kolik pří se vedlo kolem nejspornější otázky lidské existence a jak málo důkazů přinesly! Knihy Raymonda Moodyho se krátce po vydání v USA staly světovými bestsellery. Autor v nich shrnul "vzpomínky" těch, kteří přežili svou klinickou smrt, a došel k pozoruhodnému zjištění - jejich prožitky při umírání byly takřka totožné a nevyvracely možnost jakési další cesty. Lze tuto zarážející shodu klást jako důkaz, že naděje věřících nejsou neopodstatněné? Ve třech knihách sledujeme vývoj autorova postoje k této otázce: tápající Moody, poznávající Moody, chápající Moody. Autor nedospívá k jednoznačnému závěru, jeho knihy však otevírají větší prostor lidské naději.... celý text

Švýcarská lékařka Elisabeth Kübler-Rossová byla neznámější lékařkou 20. století. Provedla moderní výzkum umírání, návratů z klinické smrti a tří fází transformace psychiky pro takzvanou posmrtnou existenci. Až tento přechod absolvujete, budete příjemně překvapeni, říkala při svých přednáškách. Zformulovala i pět postojů k umírání po oznámení beznadějné diagnózy uznávané současnou vědou i medicínou. Za výzkumnou a terapeutickou práci získala dvacet čestných doktorátů z prestižních univerzit a časopis TIME ji zařadil mezi 100 nejvýznam­nějších vědců a myslitelů 20. století. V této knize zodpovídá palčivé otázky týkající se nevyléčitelných nemocí a umírání. Podává návody k zacházení s umírajícími dospělými i dětmi včetně splnění posledních přání a takzvaného smíření se se světem. Začínala medicínskou práci ve Švýcarsku, později se přestěhovala do USA, kde se stala světoznámou. Ve svém domě poskytovala azyl umírajícím dětem a pacientům s AIDS bez ohledu na barvu jejich pleti, čímž svoje sousedy vyděsila natolik, až její dům lehl popelem…