Peter Zamarovský Knihy

Stále populární encyklopedie Bohové a králové starého Egypta vznikla kdysi na přání čtenářů, kteří měli zájem o knihu, kde by mohli rychle a spolehlivě najít základní údaje o starém Egyptě, o historických událostech i o mýtech, o faraonech i o bozích, o úchvatných historických památkách, které stále fascinují svou velkolepostí a krásou. Kniha, v níž autor shromáždil přes 500 abecedně řazených hesel, je vybavená bohatou obrazovou dokumentací. Nyní vychází již po druhé.

Příručka, zpracovaná formou slovníkových hesel, zachycuje přes 500 postav řecké a římské mytologie, s jejichž jmény se moderní člověk stále setkává na stránkách tisku, v literatuře, výtvarném umění atd. Autor připojil k heslům i poznámky o dalším zpracování námětů a doplnil jereprodukcemi nejznámějších děl od antiky až po současnou dobu.

Tato kniha je unikátním cestopisem, který nás zavede do kouzelných zemí mezi Eufratem a Tigridem, na březích Nilu a kolem Egejského moře, ale především do hlubin tisíciletí. Prozkoumáme říše a kultury, které existovaly již v době, kdy vznikl náš kalendář, a obdivujeme „sedm divů světa“. Na naší cestě nás provázejí historické postavy jako Hérodotos a Strabón, ale i moderní badatelé jako Belzoni a Petrie, kteří odhalili tajemství pyramid, či Botta a Layard, kteří objevili město Ninive. Koldewey vykopal základy Babylónské věže a Curtius odkryl Olympii. Evans na Krétě přivedl k životu Mínóův labyrint. Tito průzkumníci nám odhalí fascinující příběhy, které by jinak zůstaly skryty v odborných publikacích. Dobrodružství je umocněno skutečnými zážitky starověkých cestovatelů a moderních objevitelů, jejichž příběhy jsou tak vzrušující, že fantazie nebyla potřeba. Přes nástrahy a nebezpečí je kniha vědecky podložena a stává se bezpečným průvodcem třemi starověkými kulturami, jejichž dědictví v nás žije více, než si obvykle uvědomujeme.

První vydání knihy Vojtěcha Zamarovského, ve které popisuje historii „Věčného města“ Říma, jeho vznik, rozpínavost jeho moci, zánik a obnovení do dnešních dní (myšleno do roku 1967). Autorovy práce náleží do oboru „literatury faktu“. V této knize, psané v Itálii a v zemích, kde kdysi vládl Řím, obsáhl období od jeho založení do r. 476, kdy byl podroben Germány. Látku rozvrhl na tři epochy, královskou, republikánskou a císařskou. Popisuje vládu jednotlivých králů, konzulů a císařů, sociální a třídní poměry, vývoj státního zřízení, vnitřní rozbroje, literární, stavitelské a sochařské dědictví.

Autor provádí čtenáře dnešní Olympií, kolébkou a jevištěm her, které byly největší sportovní událostí starověku, a sleduje jejich historii. Evokuje atmosféru olympijských bojů, seznamuje se soutěžními disciplínami aodměnamivítězů. Zamýšlí se nad původem a účelem olympijských her, nad příčinami jejich rozkvětu i zániku a zabývá se vzkříšením olympijské myšlenky v novověku.

Kniha se skládá z esejisticky pojatých kapitol z historie a filosofie matematiky a fyziky. Čtenář v ní nalezne množství poznatků, úvah i spekulací, které se dotýkají tématu nekonečna. Výklad je doplněný řadou citátů, které autorovy úvahy potvrzují i zpochybňují, aby tak ilustrovaly spletitou cestu poznání.

Otázka "Proč je v noci tma?" vypadá na první pohled banálně až hloupě. Ve skutečnosti jde o mimořádně plodnou otázku, kterou si kladli nejzvídavější duchové již od počátku novověku, a to nejenom hvězdáři, kterým to nejvíc přísluší, ale také fyzikové, filosofové a dokonce i básníci. Předmluvu ke knize napsal Jiří Grygar.

Podtitul: Paralely mezi moderní fyzikou a východní mystikou Známý americký fyzik rakouského původu působící na Kalifornské universitě v Berkeley, se už více než dvacet pět let kromě své úzké specializace v kvantové fyzice zaměřuje ještě na jedno ústřední téma: na základní změnu světonázoru, ke které dnes dochází ve vědě i v lidské společnosti, na odhalení nové vize reality a na sociální důsledky této kulturní přeměny. Ve své první knize, světovém bestselleru Tao fyziky (1975), se zabývá filosofickými důsledky dramatických změn pojmů a představ, jež se ve fyzice objevily během 20. století. Ty vedly nejen k vytvoření „nové fyziky“ (tj. fyziky založené na představách teorie relativity a především kvantové mechaniky), ale ve svých důsledcích vedou i k celkově novému vidění světa (paradigmatu). Capra zde ukazuje na úzké vztahy mezi moderními fyzikálními teoriemi a mystickými koncepcemi taoismu, buddhismu, zenu a hinduismu. Podle Capry je holistický pohled na svět, který se začíná vynořovat ze základů moderní fyziky, slučitelný se starodávnou moudrostí Východu. Východní moudrost zde představuje cenný inspirační zdroj i pro současnou vědu.