Maita Arnautová Knihy

Josif Brodskij je znám jako virtuóz klasické veršové formy, kterou modernizoval a dovedl až na hranici jejích možností. A přece je v jeho díle několik pozoruhodných básní, zcela rezignujících na klasický verš, jako by autora vlastní mistrovství chvílemi unavovalo a chtěl to zkusit úplně jinak. Není jich mnoho, necelá dvacítka, v tomto svazku zahrnutá v úplnosti. Výbor navazuje na dvě předchozí sbírky Josifa Brodského vydané nakladatelstvím Opus – Římské elegie (2004) a Benátské strofy (2013). Přeložila Maita Arnautová.

Cyklus dvanácti básní Římské elegie, vydaný v roce 1982 v New Yorku patří svou sevřeností, výrazovou ukázněností, originalitou obrazného vidění i mistrovskou prací s tónickým veršem a s rýmy k vrcholům Brodského básnické tvorby. Josif Brodskij neboli Joseph Brodsky (24. 5. 1940 - 28. 1. 1996), ruský básník, překladatel a esejista a americký občan, patří k těm umělcům, pro které se nucená emigrace stala pravým dobrodiním: nejen proto, že mu dopomohla ke světové proslulosti a k Nobelově ceně za literaturu (v roce 1987), ale především proto, že díky ní se mu podařilo dosáhnout jedinečné syntézy jen vzácně slučitelných prvků - vysoce formálně vytříbené ruské básnické kultury a hodnotově vyzrálého anglosaského ducha, obojí vnímané prizmatem židovské senzibility.

Sborníček z moderní sovětské literární vědy, jehož uspořádání navrhl známý tartuský literární vědec J. Lotman. Je zaměřen k okruhu ruské formální školy a zahrnuje práce J. Tyňanova, R. Jakobsona (Problémy zkoumání jazyka a literatury), B. Ejchenbauma (Melodika verše), B. Tomašovského (Verš a rytmus), R. Jakobsona (O realismu v umění), J. Tyňanova (O podstatě filmu), V. Proppa (Transformace čarodějných pohádek), M. Bachtina (Řeč hrdiny a narativní řeč v románech Dostojevského), V. Vinogradova (Závěr ze studie "O úkolech stylistiky"), G. Vinokura (Poetika, lingvistika, sociologie).