Jamesův kratší román z roku 1881, jímž vrcholí první období jeho rozsáhlé tvorby, je pronikavou sondou do lidské psychiky a jemnou studií lidských vztahů. Nehezká, nepříliš chytrá dívka Catherine Sloperová, která žije se svým otcem, významným newyorským lékařem, v domě na Washingtonově náměstí, se zamiluje do švarného, bystrého mladého muže Morrise Townsenda. Otec jejich vztahu nepřeje, neboť se právem domnívá, že dceřin nápadník usiluje pouze o její dědictví. Pohrozí Catherine, že ji vydědí, vezme-li si Townsenda. Když se to její ctitel dozví, zmizí ze scény. Catherine se po čase otevírají oči a Townsendovy zištné motivy ji hluboce raní. Dokáže se však ze zajetí zaslepeného citu vymanit a objektivně nazřít pravdu o sobě, o Townsendovi i o svém ryze racionálním otci. Marný je pak opožděný pokus Townsenda znovu po letech Catherine získat, její těžce vykoupená životní rovnováha a osobní integrita je neotřesitelná. Jamesův příběh o ztracených iluzích je průzračným portrétem dívčí duše a v plné míře potvrzuje, že James patří k zakladatelům moderního psychologického románu.
